Konopářský svaz České republiky
Technické konopí jako alternativa pro český venkov

KONOPNÁ TEXTILNÍ VLÁKNA

04/08/13

KONOPNÁ TEXTILNÍ VLÁKNA Konopná textilní vlákna se získávají ze stonku konopí setého (Cannabis sativa). KONOPÍ OD DÁVNÉ MINULOSTI PO DNEŠEK První lana z konopí jsou známa z doby cca. 2800 před n. l., podle některých pramenů bylo konopí známé v Číně už před 10 000 lety. Také nejstarší známy papír (z 1. století před n. […]

KONOPNÁ TEXTILNÍ VLÁKNA

Konopná textilní vlákna se získávají ze stonku konopí setého (Cannabis sativa).

KONOPÍ OD DÁVNÉ MINULOSTI PO DNEŠEK

První lana z konopí jsou známa z doby cca. 2800 před n. l., podle některých pramenů bylo konopí známé v Číně už před 10 000 lety. Také nejstarší známy papír (z 1. století před n. l.) byl z konopného vlákna. Obrovský rozkvět nastal v 17. století, kdy se například na plachty a lana jedné lodi spotřebovalo až 100 tun konopí.

Od té doby se vlivem různých faktorů (bavlna a juta jako levnější náhrada, dočasný zákaz pěstování konopí atd.) celkové osevní plochy vlákenného konopí ve světě podstatně snížily.

V současné době číselné údaje rok od roku kolísají. V roce 2009 se odhadovala celosvětová roční produkce na 57 000 tun, ze kterých připadalo na Čínu 85 % a na EU 12 %. Osevní plocha ve světě obnášela 27 000 ha. [1] V Evropské unii je povolené jen pěstování konopí s nízkým obsahem THC, v Česku do 0,3 % obsahu THC.[2] Produkce v ČR se dá odhadovat na 500 tun za rok.

VLASTNOSTI:

Pevnost vlákna, která za sucha dosahuje až 690 mN/tex, je v průměru vyšší než u lnu a zvyšuje se za mokra až o 20%. Konopí má ze všech přírodních vláken nejlepší odolnost proti vlivům povětrnosti.

PĚSTOVÁNÍ

Rostlina může dosáhnou až 3,5 m délky. Výnos surové slámy se pohybuje mezi 5 a 11 t/ha, výrobní náklady na tunu konopné slámy se kalkulují např. v Německu na cca. 250 €. Ze slámy se dá získat průměrně 28 % vláken pro textilní a jiné technické účely a 55 % pazdeří (na stavební materiál, slámu pro stáje aj.). Od EU dostávají pěstitelé výpomoc asi 24 €/tunu slámy, pěstování v Evropě je však sotva rentabilní.

ZPRACOVÁNÍ VLÁKEN

Použití konopí na výrobu příze

Konopné příze se vyrábí

  • klasickým způsobem (podobně jako lněné příze): rosení/máčení – potěrání – vochlování – předpřádání – dopřádání. Výrobní zařízení jsou několik desítek let stará, náklady jsou podstatně vyšší než např. při zpracování bavlny. Nové technologie rozvolňování (párou, ultrazvukem a další) se zatím nedostaly ze stádia pokusů.[3]

  • z kotonizovaného konopí. Vlákna jsou chemickým procesem přizpůsobena bavlně, nemusí se rosit ani potěrat a zpravidla se bělí. Většinou se spřádají ve směsi s bavlnou nebo s umělými vlákny stejným postupem jako bavlněná vlákna.

Z aktuálních údajů o produkci (2007) se dá odvodit, že jen asi z pětiny konopných vláken se vyrábí příze. V roce 2006 dodávala například Čína 1000 tun přízí z čistého konopí a 10.000 tun textilií ze směsi konopí s jinými vlákny. V Evropě se uvádí Rumunsko jako jediný výrobce konopných přízí.

Na americkém a evropském (i českém) trhu se však nabízí poměrně široký sortiment ručně pletacích přízí, provazů, lan, tkaných a pletených oděvů i bytových textilií ze směsi konopí s bavlnou, vlnou i elastanem (ponožky). Jen omezený počet výrobků je zhotoven ze 100 % konopí. Použité příze dosahují jemnosti 42 tex.

Konopná vlákna v technických výrobcích

Velká většina konopných vláken ve světě a v Evropě prakticky celá sklizeň se v současné době zpracovává na součásti nebo příměs různých technických výrobků. V Evropě se například v roce 2006 použilo (patřičně připravených 23.000 tun) konopných vláken z 66 % na speciální papír, 20 % na izolační materiál, 12 % na netkané textilie, 2 % na ostatní výrobky

Způsoby zpracování a použití:

  • Rozvolňování konopných stonků se provádí na rozdíl od tradičního způsobu tak, že se materiál předkládá rozvolňovacímu agregátu neurovnaný.[5]Vlákna jsou více namáhána a krácena, přidává se k nim i koudel a v některých výrobních linkách je zařazeno mykání. Z tuny suroviny se tak získá asi 250 kg „technických“ vláken s obsahem pod 5 % pazdeří. Rozvolněný vlákenný materiál se používá na netkané textilie (plsti, rouna, pojené textilie) a některé druhy celulózy .

  • Konopný odpad a podřadná vlákna se rozvolňují na kladivových drtičích. Z drtiče vychází velmi krátká vlákna obsahující do 20 % pazdeří. Používají se k výrobě většiny celulóz. (Např. cigaretový papír obsahuje cca. 80 % lněných a 20 % konopných vláken)

Zdroj: 

http://cs.wikipedia.org/wiki/Konopn%C3%A9_textiln%C3%AD_vl%C3%A1kno

 

Zařazeno v Vlákno