Konopářský svaz České republiky
Technické konopí jako alternativa pro český venkov

NOVODOBÉ ZELENÉ ZLATO

23/08/10

NOVODOBÉ ZELENÉ ZLATO KONOPÁŘSKÝ SVAZ ČESKÉ REPUBLIKY A PILOTNÍ PROJEKT „KONOPÍ JAKO ALTERNATIVA PRO ZEMĚDĚLSTVÍ I PRŮMYSL ČESKÉ REPUBLIKY“. NOVODOBÉ ZELENÉ ZLATO Počátkem roku 2005 začalo v České republice působit nové občanské sdružení, Konopářský svaz České republiky, zaměřené na pěstování a využití průmyslové a energetické rostliny Cannabis sativa – L. – konopí seté. Tato nevládní […]

NOVODOBÉ ZELENÉ ZLATO

KONOPÁŘSKÝ SVAZ ČESKÉ REPUBLIKY A PILOTNÍ PROJEKT

„KONOPÍ JAKO ALTERNATIVA PRO ZEMĚDĚLSTVÍ I PRŮMYSL ČESKÉ REPUBLIKY“.

NOVODOBÉ ZELENÉ ZLATO

Počátkem roku 2005 začalo v České republice působit nové občanské sdružení, Konopářský svaz České republiky, zaměřené na pěstování a využití průmyslové a energetické rostliny Cannabis sativa – L. – konopí seté. Tato nevládní organizace, zastřešující konopáře, tj. pěstitele, prvozpracovatele a zpracovatele konopí setého, výrobce, obchodní organizace, výzkumné ústavy, školy, uživatele, přátele a další instituce, si dala za cíl zastupovat a hájit zájmy konopářů a konopářství v České republice, poskytovat informace o pěstování konopí setého a jeho průmyslovém využití a postupně pomoci navrátit na česká a moravská pole a následně do průmyslu i hospodářství tuto prastarou kulturní rostlinu. Hned od začátku své činnosti začalo postupně realizovat svůj pilotní projekt „KONOPÍ JAKO ALTERNATIVA PRO ZEMĚDĚLSTVÍ I PRŮMYSL ČESKÉ REPUBLIKY“, jehož hlavní myšlenkou byla snaha napomoci rozšíření pěstování konopí setého v jednotlivých regionech republiky, snaha napomoci budovat malá zpracovatelská konopná centra včetně možnosti vzniku přidružené výroby, vzniku regionálních poradenských informačních center a stálých konopných expozic,která by poskytovala veškeré dostupné informace o pěstování a využití technického konopí, o možnostech nákupu osiva, přes legislativu, dotace až po odbyt.

Jaké tedy je to tolik kontroverzní konopí? Co o této přadné a olejné rostlině, která provází člověka od úsvitu věků, vlastně víme?

Je to všestranně využitelná ekologická plodina. Potlačuje růst plevele, má rekultivační a protierozní schopnosti, odčerpává z půdy nečistoty, jedovaté látky a těžké kovy. Při jeho pěstování nejsou třeba ani pesticidy, ani herbicidy, které zatěžují životní prostředí. Literatura uvádí, že dokáže nahradit ropu. Z konopí setého se dá vyrobit až 25 tisíc druhů 100% ně recyklovatelných výrobků.

Konopí seté je i jednou z mnoha cíleně pěstovaných energetických plodin, vhodných k alternativní výrobě elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů.

Charakteristika konopí.

Široká veřejnost si spojuje výraz „konopí“ s drogou, s marihuanou. V první řadě je třeba vysvětlit, o jakém druhu konopí je řeč, protože i přes dosavadní osvětu a propagaci ve společnosti přetrvávají názory, že „konopí“ je jenom jedno a že je zakázané pěstovat. Této situaci napomáhají i média a některé organizace, které nerozlišují, o jaký druh konopí jde.

Z botanického hlediska se jedná o jednoletou, původem dvoudomou rostlinu z čeledi Cannabaceae – konopovité, rod Cannabis (kam vedle konopí setého patří ještě chmel (Humulus).,a dále se dělí na tři druhy:

První druh Cannabis ruderalis JANISCHEWSKY 1924 – KONOPÍ RUMIŠTNÍ- je jednoletý plevel, rostoucí volně na rumištích a skládkách. Tento druh pochází ze sušších oblastí Asie. Jako plevel roste také v USA a místy v jižní Kanadě. Vyskytuje se však i v Turecku, Íránu, Afghánistánu, Tádžikistánu, Kazachstánu, Mongolsku, Číně a na Dálném východě. V ČR se objevuje v teplé oblasti Moravy, na Slovensku v oblasti Podunajské a Východoslovenské nížiny. Je to jednoletá, 30 cm – 150 cm vysoká, hustě olistěná rostlina. (viz obrázek z okresu Trebišov na Slovensku).

Další druh – Cannabis indica LAMARCK 1783 – KONOPÍ INDICKÉ – je zakázané pěstovat pro jeho vysoký obsah psychoaktivních látek, zvaných tetrahydrocannabinoly (THC). Konopí indické (viz obr. dole) je dvoudomá, výjimečně jednodomá košatá bylina se vzpřímenou, hustě větvenou a olistěnou lodyhou, dorůstající výšky asi 1,5 metru. Tento druh má vysoké omamné účinky. Původem je pravděpodobně ze západních svahů Himálaje a z Kašmíru. Dnes se pěstuje především v Indii (až do výšky 3000 metrů nad mořem), v severovýchodním Íránu, v Afghánistánu, Pákistánu, Indonésii, Střední Asii, v severozápadní a střední Africe, v Mexiku, USA, Jižní Americe a jinde. V současné době ve světě stoupá zájem o výzkum i tohoto druhu. Např. rakouská vláda povolila v červenci roku 2008 legální pěstování marihuany pro lékařské a vědecké účely. Tento typ legalizace by mohl snížit množství nezákonného pěstování indického konopí.

Třetí druh – Cannabis sativa LINNÉ 1737 – KONOPÍ SETÉ – o kterém je řeč, (viz obr. dole), je teplomilná plodina náročná na vodu, půdu, živiny i agrotechniku. Je to dvoudomá, nebo i jednodomá prastará přadná a kulturní plodina se vzpřímenou, řídce větvenou a olistěnou lodyhou, dorůstající výšky 2-6 metrů. Stonek je přímý, dužnatý, později od spodu dřevnatí. Obsahuje cca 23 % vlákna a cca 75% dřevité hmoty – tzv. pazdeří. V současné době existují desítky vyšlechtěných druhů tohoto druhu, které neobsahují prakticky žádné, nebo jen minimální množství 0,2% – 0,3% psychoaktivních látek, zvaných tetrahydrocannabinoly (THC) a pěstují se pro průmyslové využití prakticky po celém světě.

Historie a význam pěstování konopí.

Počátky pěstování a využití konopí sahají do oblastí Střední Asie, Číny a Indie, kde se pěstovalo již od třetího tisíciletí před naším letopočtem, dokonce byly v Číně, ve vykopávkách starých 12 000 let př. n. l. nalezeny i zachované boty, vyrobené z konopného papíru. Do Evropy se konopí dostalo někdy v 7. století před naším letopočtem.

V Čechách a na Moravě se začalo konopí pěstovat od počátku 17. století, jeho rozšíření dokládají četné místní názvy, např. zámek Konopiště u Benešova, ves Konopiště u Prachatic, nebo osada Na Konopnici u Přelouče. Konopí pěstovali poddaní a v menší míře i šlechtické velkostatky pro potřeby hornických měst na výrobu provazů. Hlavně však konopí, tak jako len, sloužilo pro domácí potřebu, především jako potravina, z vlákna se vyráběly oděvy a konopný olej se používal do olejových lamp na svícení. Dobové dokumenty uvádějí, že roku 1769 bylo na Moravě 22 000 přadláků konopí. Později se vlákno využívalo na výrobu plachet a lanoví pro lodě a potřeby armád. Od počátku 20. století docházelo k poklesu pěstebních ploch z důvodu dovozu levnějšího bavlněného vlákna. K oživení pěstování došlo v meziválečném období, kdy se v Evropě pěstovalo konopí na 150 000 ha opět hlavně pro potřeby armád. Po druhé světové válce nastal úpadek pěstování konopí v důsledku převahy bavlny a umělých vláken. Svou roli sehrála i protidrogová kampaň. S pěstováním se v bývalém Československu skončilo v roce 1956, v dalších letech se pěstovalo pouze v jižních částech Slovenska a k úplnému konci pěstování došlo v roce 1988. Hlavním důvodem byla vysoká náročnost na ruční práci při sklizni, posklizňové úpravy stonku a nedostatečné strojové vybavení. Opětovně se konopí seté pokusně začalo pěstovat v letech 1996 – 1999 v rámci projektu Národní agentury pro zemědělský výzkum MZe ČR s názvem Pěstování konopí pro průmyslové využití. Tehdy se množství pěstebních ploch pohybovalo kolem 2 ha. Od roku 1999 byly v ČR k pěstování povoleny dvě odrůdy – polská odrůda BENIKO a ukrajinská odrůda JUSO 11.

Současná celosvětová plocha konopí pro hospodářské a průmyslové účely je odhadována na 70 000 – 80 000 ha.

Mezi významné pěstitele patří Chile, Čína, Severní Korea, Indie, Pákistán, Kanada, USA, Nový Zéland, Ruská federace, v Evropě je to zejména Francie, Španělsko, Německo, Velká Británie, Holandsko, Švédsko, Finsko, Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Itálie, Rakousko a Švýcarsko. Celkový odhad pěstebních ploch konopí setého v rámci EU je cca 15 000 ha. Česká republika byla se svými 1 600 ha pěstebních ploch v roce 2007 na čtvrtém místě v Evropě. V roce 2008 bylo v ČR oseto konopím setým celkem 518 ha. Snížení pěstebních ploch bylo zapříčiněno nedostatkem sklizňových a zpracovatelských technologií, potřebných hlavně pro menší pěstitele, projevila se i horší kvalita konopných surovin, které se hůře daří umístit na teprve se utvářející trh. Největší podíl na snížení pěstebních ploch konopí setého mělo jedno ze čtyř tuzemských zpracovatelských center technického konopí v Hodoníně, které k 31. květnu roku 2008 ukončilo činnost, a které bylo jedním z největších smluvních partnerů pro pěstitele konopí setého. Svůj podíl na tom mělo i další zpracovatelské centrum na Rakovnicku, které procházelo náročnou rekonstrukcí. V provozu tak dále zůstávají zpracovatelská centra v Bukovicích na Teplicku a Lenka Kácov na Vysočině. Pro úplnost, kapacita všech zpracovatelských center byla 31 369 tun konopných stonků a 7583 tun konopných vláken ročně. Jedná se o přechodný stav, v současné době probíhá v ČR několik výzkumných projektů, řešících další uplatnění konopí v různých oblastech průmyslu a předpokládá se zvýšení objemu produkce vlákna. Pozitivní je i fakt, že se v ČR objevují společnosti, které mají zájem o přírodní materiály a do svých výrobních programů zařazují i konopné vlákno a pazdeří. Na jaře byl zahájen zkušební provoz linky na produkci automobilových komponentů, při jejichž výrobě se konopí seté využívá, zároveň probíhá zkušební výroba stavebních tepelných izolací z konopného vlákna a fasádních tepelných izolací s příměsí pazdeří, předpokládá se, že pro tyto účely bude potřeba desítky tisíc tun konopného vlákna ročně. Prozatím se surovina dováží ze zahraničí. Možnost investovat kapitál v České republice do této komodity projevili i zahraniční investoři.

Využití konopí setého

Základní využitelnou surovinou konopí setého je biomasa (vlákno, pazdeří ) a semeno. Stonek obsahuje rostlinnou buničinu – dřevitou část – vhodnou pro výrobu biopaliv – peletek, briket, benzínu, dřevěného uhlí, methanolu i elektřiny. Celulózu i hemicelulózu ve dřeni lze přeměnit na alkoholová paliva – dále pak na metanol, etanol a plynný metan. Ve světě se konopné suroviny využívají v oblasti potravinářství, v chemickém a textilním průmyslu, v lékařství, kosmetice atd. V ČR se konopí seté pěstuje hlavně pro produkci krátkého vlákna k technickému využití, pro netkaný textil, papírenský a automobilový průmysl a pro stavební účely. Velmi důležité je i využití dřevité hmoty – pazdeří – jak pro stavebnictví, tak hlavně pro energetické využití ve formě biopeletek a biobriket, jejichž výhřevnost je při vlhkosti 9% cca 16,5-18 MJ/kg. Brikety, které jsou lisovány na Rakovnicku, jsou vhodné zejména do zplyňovacích kotlů na dřevo, krbových kamen a krbů. Tyto brikety jsou lisovány bez jakéhokoliv pojiva či jiných škodlivých látek, pod vysokým tlakem do tvaru válce o průměru 6,5cm. Jsou dobře využitelné i do ostatních druhů kamen a kotlů na tuhá paliva. Teplotou vzniklou při lisování dochází k zatavení povrchu brikety, která se stává odolnější proti vzdušné vlhkosti. Obsahují minimální množství popela – 2,5%, které je zároveň ekologickým hnojivem. Pro srovnání, výhřevnost slámy se pohybuje od 12 do 15 MJ/kg při obsahu sušiny 80-85% hmotnosti. Ozdobnice čínská (Miscanthus sinensis Anderss) má výhřevnost 15 MJ/kg při vlhkosti 8%. Výhřevnost hnědého uhlí se pohybuje od 13,40MJ/kg do 18,0 MJ/kg, podle druhu.

Cena za 1 kg briket lisovaných z konopného pazdeří je 5,30 Kč včetně 19% DPH, cena peletek byla 3,50 Kč plus DPH. Opět pro srovnání, cena uhlí šla od počátku roku 2008 díky ekologické dani cca o 20 Kč nahoru, takže cena hnědého uhlí se nyní pohybuje mezi 320.00 – 330.00 Kč/q. Bohužel je toto ekologické palivo ve vyšší daňové sazbě, což jej činí méně konkurence schopné.

Dalším příkladem uplatnění konopí setého v oblasti úspor energií a tepla je využití konopného pazdeří a vlákna ve stavebnictví. Pazdeří se využívá do sypacích směsí na omítky, na podlahy, nebo na výrobu lehčených nepálených jílových cihel a tvárnic, na našem trhu jsou už i přírodní ekologické tepelné izolace z vlákna technického konopí, buď ve formě rohoží, nebo v rolích, vhodné pro zateplování střech mezi krokvemi, k zateplování stropů a podlah, nebo jako izolace obvodových stěn a interiérových příček. Výborné difúzní vlastnosti izolací z konopí zaručují automatickou regulaci vlhkosti v interiéru, termo – izolace jsou ideální do tzv. otevřených difúzních fasád. Navíc, konopná vlákna neobsahují žádné bílkoviny, takže není potřeba ochrany proti molům, hmyzu a ostatním biologickým škůdcům. Konopné pazdeří je i velmi vhodným materiálem pro podestýlku ustájených hospodářských zvířat, velkochovy drůbeže atd., který se po použití hodí jako ekologické hnojivo.

Bez zajímavosti není ani další produkt, olej lisovaný z konopného semene, který lze využít též jako motorové palivo. Konopné semeno obsahuje 30 – 35 % vysychavého oleje s vysokým zastoupením mastných kyselin (palmitová, stearová, olejová, linolová, linolenová), vitamín E, bílkoviny – 15 – 22%, 15 – 21 % bezdusíkatých látek, 13% vlákniny a 4% popelovin. Olej využívají čeští výrobci zdravotní konopné kosmetiky, která je běžně k dostání v lékárnách, olej nachází uplatnění v oblasti potravinářství a konzervárenství, nebo na výrobu barev a laků. Konopné semeno nachází uplatnění i u rybářů a ptáčkařů jako krmivo, nebo při výrobě krmných směsí. Odpad po lisování, tzv. pokrutiny, se dají využít na výrobu konopné mouky, která neobsahuje lepek, nebo jako dietetické krmivo pro hospodářská zvířata, nebo také jako palivo.

Podmínky pro pěstování a následné zpracování a využití konopí setého v ČR nejsou jednoduché. Pěstitel – zemědělec – se musí vypořádat s řadou technických problémů, nedostatkem sklizňových technologií, dodržovat legislativní nařízení a prokousávat se složitou administrativou ohledně dotačních titulů.

Pěstování konopí setého podléhá tzv. Ohlašovací povinnosti pro pěstitele konopí setého.

Do roku 1996 se mohlo konopí seté bez rozporu s naší legislativou normálně pěstovat. Situace se zkomplikovala přijetím zákona č. 92/1996 Sb. o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, který s účinností od 30.8.2003 nahradil zákon č. 219/2003 Sb. o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení nově přijatého zákona upravují podmínky pro registraci odrůd a pro obchodování s rozmnožovacím materiálem tak, aby vyhovovaly požadavkům výše zmíněných směrnic i po vstupu České republiky do EU a který do jisté míry omezuje pěstování konopí tím, že stanoví požadavky na rozmnožovací materiál uváděný do oběhu. V současné době existuje od 1.1.1999 nový zákon č. 167/98 zákon "O návykových látkách", který upravuje pěstování máku a konopí. § 24a zákona zakazuje pěstovat druhy a odrůdy konopí (rod Cannabis), které mohou obsahovat více než 0,3% látek ze skupiny THC (tetrahydrokanabinolů). § 29 nařizuje ohlašovací povinnost osob pěstujících mák nebo konopí na ploše větší 100 m2. Pěstitel je povinen dle tohoto zákona ohlásit pěstování konopí setého na příslušném celním úřadě dle místa pěstování.

Co se týče dotačních titulů, pěstování a zpracování konopí setého je V České republice podporováno z prostředků EU v rámci jednotné platby na plochu zemědělské půdy, tzv. SAPS ((Nařízení vlády č. 144/2005 Sb.), dále je podporováno pěstování konopí setého pro vlákno z národních zdrojů v rámci doplňkových plateb, tzv. TOP – UP na ornou půdu (Nařízení vlády  č.145/2005 Sb.). Rovněž z národních zdrojů bylo podporováno i pěstování bylin (konopí setého) pro energetické využití z dotačního programu 1.U – Podpora pěstování bylin pro energetické využití (v roce 2007 to bylo 3000.00 Kč/ha, v současné době je tento dotační titul pro nesoulad s právními předpisy EU zrušen). Zároveň bylo možné využít dotace z evropských prostředků na podporu energetických plodin s názvem „uhlíkový kredit“. Vzhledem k tomu, že v roce 2007 byla překročena evropská kvóta 2 milionů ha, bylo nutné přikročit ke krácení výše dotace z 45 EUR/ha na 31EUR/ha.

Další podpory na zpracování lnu  a konopí na  krátké vlákno  jsou vypláceny  pro schválené  první zpracovatele. Administraci podpory  pěstování i zpracování  konopí  provádí Státní zemědělský intervenční  fond, viz www.szif.cz.

Pěstování konopí setého dále upravuje Společný katalog odrůd druhů zemědělských rostlin EU, který je vydáván v souladu s ustanoveními článku 17 směrnice Rady 2002/53/ES ze dne 13.června 2002 o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin EU.

V tomto katalogu jsou uvedeny vyšlechtěné odrůdy konopí setého, které obsahují max. 0,3% THC, nebo žádné % THC.

NÁROKY NA STANOVIŠTĚ

Konopí vyžaduje teplejší oblasti a úrodnější půdy, na horších půdách v chladnějších oblastech se snižují dosahované výnosy. Konopí je možno pěstovat ve všech úrodnějších oblastech našeho státu. Jižní formy pěstované na semeno však potřebují sumu teplot 2 200-2 800 stupňů Celsia. Na mráz je konopí citlivější než len, mladé rostliny však snášejí slabší mrazíky, doporučuje se vysévat v době po „ledových mužích“. V první době růstu vyžaduje konopí dosti vody, později je schopné odolávat přechodnému suchu. Na půdu má značné nároky. Nejvhodnější jsou úrodné, hluboké a zpracovatelné půdy hlinité a písčitohlinité s nízkou spodní vodou, dobře vyhnojené a bohatě zásobené humusem. Nesnáší kyselé půdy a nejlépe se mu daří na půdách neutrálních až slabě zásaditých. Na vytvoření 1 kg sušiny potřebuje za dobu růstu 1,5 2 krát více vody, než obiloviny, to je až 700 l vody na 1 kg sušiny.

OSEVNÍ POSTUP

Nejvhodnější předplodinou pro konopí seté jsou okopaniny, kukuřice, jetel, vojtěška apod., které zanechávají čistou půdu, dobře zásobenou živinami. Může se pěstovat i po obilovinách, samo o sobě je dobrou předplodinou pro náročnější zemědělské plodiny, např. pro pšenici. Může být i několik let na jednom stanovišti.

HNOJENÍ

Konopí vyžaduje velké množství živin. Půda by měla být dobře vyhnojena statkovými a průmyslovými hnojivy.

Odběr živin pro výnos

1 t suchých stonků

1 t semene

19 kg N

64 kg N

5 kg P

17 kg P

12 kg K

42 kg K

15 kg CaO

62 kg CaO

V současné době se v České republice pěstuje několik vyšlechtěných odrůd. Certifikované osivo dováží dva licencovaní dovozci, cena se pohybuje od 80.00 Kč/kg do 130.00 Kč/kg.

AGROTECHNIKA:

Technické konopí se pěstuje buď na vlákno, nebo na semeno, nebo tzv. kombinovanou metodou. Podle toho se řídí i způsob pěstování. K setí se používají běžné secí stroje. Konopí roste zpočátku rychle, vzchází za 5 – 7 dní, brzy vytváří tzv. zápoj a při hustějším výsevu potlačuje plevele. Minimální prostorová izolace u certifikovaného osiva je u konopí minimálně 1000 m. Časová pauza od posledního pěstování téhož druhu na semeno je minimálně 5 let.

OCHRANA ROSTLIN

Konopí nepoléhá a je poměrně odolné proti chorobám a škůdcům. Nepotřebuje chemické prostředky proti plevelům, protože velmi rychle vzchází a vytváří tzv. zápoj, který nedovolí plevelům růst. Z chorob se nejčastěji vyskytuje plíseň šedá (Botrytis cinerea Pers.) fusariosa (Giberella pulicaris (Fr.) Sacc.), rakovina a některé choroby virového původu. Někdy porosty na semeno při dozrávání navštěvuje ptactvo. Nejnebezpečnější chorobou je asi bílá (sklerociová) hniloba, jejíž původcem je hlízenka obecná (Sclerotinia sclerotiorum (Lib.) Masse). V současné době se u nás tyto choroby, nebo škůdci, prakticky nevyskytují, je to ale otázka času a množství pěstebních ploch, jak se budou rozšiřovat, je i předpoklad, že se některé choroby, nebo škůdci, objeví.

SKLIZEŃ

Sklizeň tech. konopí se řídí podle následného zpracování a je dosud největším přetrvávajícím problémem při pěstování této plodiny, protože vláknité vysoké rostliny ucpávají točité zařízení strojů, ze kterých se pak musí namotané rostliny ručně vyřezat.

Ve většině východoevropských zemí, na Balkáně i v Asii, probíhá sklizeň tech. konopí stále ještě s velkým podílem na ruční práce včetně sklizně srpem. Speciální sklizňové stroje zatím nejsou sériově vyráběny ani v Evropě, protože sériová výroba je podmíněna potřebným nárůstem velkého množství pěstebních ploch. Ve světě i u nás se používají různě upravené sklízeče. Sklizeň semene probíhá většinou koncem září a v průběhu měsíce října, podle zralosti semen, která uzrávají nejdříve v nejnižších částech rostliny a nejpozději v nejvyšších částech rostliny. V našich podmínkách se konopné semeno sklízí upravenými obilními kombajny, např. CASE IH, který má odstředivá vytřásadla,a má vysoko nastavenou sekací lištu. Obdobně lze použít např. i kombajn MASSEY FERGUSON, FORTSCHRITT e 514 atd.

Sklizeň konopných stonků na vlákno probíhá v době, kdy jsou samčí rostliny v plném květu a když začnou opadávat listy, většinou kolem poloviny srpna. Nejvíce se osvědčily protiběžné bezprstové žací lišty a upravené žací stroje, které nakrátí konopné stonky na délku 60 cm. Posekané stonky jsou ukládány na strniště do řádků a následuje přírodní proces, tzv. rosení. Stonky jsou po třech dnech po dobu několika dní (dva-tři týdny, dle počasí) obraceny obracečem. Následně se po vyrosení (při obsahu sušiny 80 – 85%) lisují sběracím lisem do balíků a jsou svezeny z polí. Na balíkování se osvědčil např. balíkovací stroj zn. VICON. V roce 2007 se na našem trhu objevilo nové české sklízecí zařízení zn. CLIPPER 4.3 MMH a SCHUM 4.22 HH. Jedná se o 3-úrovňové žací lišty se záběrem 4 m, které se upevňují na traktor. Toto zařízení krátí konopný stonek na 800 a 1000 mm délky, případně na jednu, dvě i tři části, podle požadavku tírenských technologií a dokáže za den sklidit až 50 – 60 ha pěstebních ploch tech. konopí.

Pro tzv. kombinovanou sklizeň – sklízí se semínko i stonek zároveň – v Německu vyrobili nový prototyp sklízecího stroje, který dokáže za den sklidit 10 – 15 ha pěstebních ploch tech. konopí. Sklízí najednou semínko a stonek, který zanechává v řádcích na poli k další fázi sklizně, k rosení. Jeden ze tří prototypů, které existují v Evropě, kombajn zn. DEUTZE FAHR 4080 HTS, se objevil i u nás a je formou služeb poskytován i našim pěstitelům.

ZPRACOVÁNÍ KONOPNÉHO STONKU

Oddělování konopných vláken od dřevnatého pazdeří je strojně – mechanická záležitost. Prvním způsobem je tírenský způsob s vyčesáváním dlouhých rovných a paralelně uspořádaných vláken po nalámání stonku. Tento postup je určen pro spřádání a textilní výrobu, dále pro výrobu lan, plachet atd.

Druhý způsob, tzv. vytřásací, kterému předchází lámání a drcení stonku s výstupem chaoticky uspořádaných, smíšených dlouhých i krátkých vláken. Tento způsob je určen pro výrobu celulózy, netkaných textilií, tepelných a zvukových izolací atd.

EKONOMICKÉ ZHODNOCENÍ

Pro ekonomické zhodnocení pěstování konopí setého je potřeba vycházet z komplexního využití celé rostliny a mít na zřeteli právě i pozitivní vliv na životní prostředí a postupný vzestupný ekonomický profit podle toho, jak rychle se budou rozšiřovat pěstební plochy a jak budou konopné suroviny a produkty dále zpracovávány a využity. Pěstování konopí vyžaduje promyšlenou kooperaci pěstitelů, prvotního i koncového zpracovatele v regionu. Iniciátorem bývá poslední uživatel, např. automobilový, papírenský nebo stavební průmysl, který u svých dodavatelů objednává a často finančně i mechanizací předem zajišťuje pro sebe potřebný rozsah pěstování. U nás se daří prosazovat záměr, aby se v jednotlivých regionech pěstovalo konopí seté v okruhu max. do 70 – 100 km, tím se omezí zbytečné převážení suroviny na velké vzdálenosti a ušetří se i pohonné hmoty. Zároveň je důležité, aby zde uprostřed tohoto pomyslného kruhu vznikala zpracovatelská centra, která by sdružovala pěstitele a zpracovávala konopný stonek z dané lokality pro své potřeby. Současně zde vzniká i přidružená výroba a je potřeba, aby postupně vznikaly zpracovatelské a odbytové organizace, případně družstva, která by zajišťovala odbyt a vznik lokálních trhů, takže i tok finančních prostředků by zůstával v jednotlivých regionech.

Průměrné výnosy na 1 ha: stonek 6 – 7t/ ha (až 12t/ha), z toho 0,5 – 1,2t vlákna a 1,5 – 4,0 t pazdeří, semeno 0,7 – 1,4 t/ha. Cena rosených stonků se pohybuje od 2 700.00 Kč – 3000.00 Kč/t. Cena vlákna se pohybuje mezi 11.00 Kč – 17.00 Kč/kg. Cena volně loženého pazdeří se pohybuje mezi 1 500.00 Kč – 4 500.00Kč/t. Cena semena se pohybuje od 19.00 Kč – do 25.00 Kč/kg. Pro ekonomické zhodnocení je potřeba vycházet z celkových průměrných variabilních a fixních nákladů jednotlivých pěstitelů. Průměrně vychází náklady na 20 000.00 Kč na ha. Dále je možné získat i dotace, tzv. SAPS a TOP-UP. Národní podpora pro EP se pro rok 2008 zrušila. Je ale třeba počítat i s výstupy z přidružené výroby, např. lisování oleje z konopných semen a jeho využití v potravinářství, kosmetice, nebo v oblasti barev a laků, nebo lisování ekobriket a peletek z konopného pazdeří atd.

Co říci na závěr

Celým světem „hýbou“ biopaliva. A to doslova. Měl to být lobbistický a ideologický „zázrak“, štědře dotovaný, jehož cílem bylo šetřit ropu, ze které se vyrábí benzín a nafta. Měla to být ochrana životního prostředí, protože se do ovzduší díky biopalivům mělo dostávat méně oxidu uhličitého. Současná situace je ovšem jiná. Zpochybňují se naděje vkládané do biopaliv ohledně snižování emisí CO2. Z tisku se dozvídáme, že ke snižování přispívá pouze etanol vyráběný z cukrové třtiny v Brazílii, nebo ve Švédsku jako vedlejší produkt při výrobě celulózy. Naopak, etanol z pšenice a kukuřice, vyráběný ve velkém ve Spojených státech, snižuje emise jen o 13 procent ve srovnání s klasickým benzínem. Při pěstování surovin se spálí hodně nafty a do jeho výroby se musí vložit 80 procent energie, kterou bioetanol v motoru ze sebe uvolní. Podle odhadů Mezinárodní agentury pro energii bude spotřeba ropy v dopravě růst, i když se bude podíl biopaliv zvyšovat a cena biopaliv se bude vyvíjet podobně jako ropa. Při pěstování surovin se bude stále používat klasická nafta vyráběná z ropy. Čím bude dražší, tím bude dražší i biopalivo. A jak je patrné z médií, produkce současných biopaliv už začala přinášet světu velké problémy. Rostoucí poptávka výrobců biopaliv zvyšuje ceny potravin, přibývají varovné zprávy o sociálních nepokojích a bouřích z rozvojových zemí světa, zvyšuje se riziko občanských válek. To vše z obav z hladovění, protože suroviny pro výrobu motorových biopaliv začínají zabírat vysoký podíl zemědělské půdy, která byla dosud využívána k výrobě potravin. Masivně pokračuje i kácení deštných pralesů, označované jako plíce planety Země a kvůli vysokým výnosům zemědělci ve velkém zamořují půdu průmyslovými hnojivy a pesticidy. Začíná se rýsovat, že celkové škody páchané na životním prostředí tak jsou a budou mnohem vyšší, než očekávané přínosy ze snižování emisí CO2.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) považuje biopaliva za nejdražší způsob, jak snižovat emise skleníkových plynů. Aktuální studie OECD došla k závěru, že biopaliva problémy neřeší a navrhuje vládám, aby místo dotací pro zemědělce investovaly peníze do výzkumu biopaliv druhé generace, které by se vyráběly z biologických odpadů či z dřevěné biomasy. A právě v této oblasti může sehrát pěstování konopí setého pro energetické účely velkou roli, protože množství dřevité hmoty, tedy odpadu, získané z 1 ha konopí setého, které má vegetační období cca 90 – 120 dní, je minimálně dvaapůlkrát více, než z 1 ha lesa, který roste desítky let ! Česká republika se mimo jiné zavázala, že do roku 2010 pokryje až 8 % výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Cíleně pěstovaná biomasa včetně konopí setého pro energetické účely je jednou z možností, jak svým mezinárodním závazkům dostát. Máme tisíce ha půdy ladem,na které čerpáme dotace, omezili jsme produkci potravin (a jsme potravinářsky závislí na dovozu) a tak se pěstování a následné využití konopí setého v průmyslu a hospodářství jeví jako vhodná alternativa. Stát by se měl prostřednictvím vlády k těmto závazkům postavit zodpovědně a měl by zvýhodnit a podporovat výrobu pevných biopaliv, vyráběných z biomasy, včetně konopí setého,aby obstála v konkurenčním boji s ostatními fosilními palivy, měl by více podporovat a motivovat pěstitele a zpracovatele, dát jim jistotu dlouhodobých podpor a zjednodušit i přetrvávající složitou administrativu.

Konopí seté je na začátku své dlouhé cesty. Je jednou z alternativ budoucnosti naší planety.

Mohlo by být naším novodobým zeleným zlatem.

Pro tento článek byly čerpány informace z příručky Konopí, šance pro zemědělství a průmysl, autor Ing. Václav Sladký, CSc. a kol., dále informace z VÚRV Praha, Pěstování a využití některých netradičních rostlin ve fytoenergetice, autor Zdeněk Strašil, CSc., dále Pěstování a využití energetických a průmyslových plodin, Ing.Marie Kovářová, Ing. Zdeněk Abrham, CSc., Ing. Petr Jevič, CSc., Ing. Zdeňka Šedivá, Ing. Vlasta Kocanová, VÚZT Praha.

Publikováno v ročence  ZEMĚDĚLSKÝ KALENDÁŘ 2009

Marie Široká, Konopářský svaz České republiky, www.konopi.info

Zařazeno v Články z tisku