Konopářský svaz České republiky
Technické konopí jako alternativa pro český venkov

PROJEKT " ČIŘIKÁNÍ"   – PŘIDEJTE SE

16/07/09

PROJEKT " ČIŘIKÁNÍ"   – PŘIDEJTE SE Vyňato z  Projektu  " ČIŘIKÁNÍ" : " Projekt  "ČIŘIKÁNÍ"   o.s. NAŠE SPOLEČNÁ KRAJINA  je zaměřen na ochranu hodnot  naší kulturní krajiny. Snažíme se jí ozdravět, zkrášlit,  vrátit do ní vzácné rostliny a ohrožená zvířata. Každý z nás může věnovat alespoň pár minut tomuto poslání ".  Zde si můžete stáhnout  Roční zprávu  […]

PROJEKT " ČIŘIKÁNÍ"   – PŘIDEJTE SE

Vyňato z  Projektu  " ČIŘIKÁNÍ" :

" Projekt  "ČIŘIKÁNÍ"   o.s. NAŠE SPOLEČNÁ KRAJINA  je zaměřen na ochranu hodnot  naší kulturní krajiny. Snažíme se jí ozdravět, zkrášlit,  vrátit do ní vzácné rostliny a ohrožená zvířata. Každý z nás může věnovat alespoň pár minut tomuto poslání ". 

Zde si můžete stáhnout  Roční zprávu  Projektu  ČIŘIKÁNÍ        –   formát pdf.

koroptev polní

KOROPTEV POLNÍ (Perdix perdix)
slov. Jarabica poľná
něm. Rebhuhn
ang. Grey Partridge (Common Partridge)

Krajina našich předků hostila mnoho koroptví. Tolik, že jich bylo ročně loveno po statisících, a přece těchto ptáků neubývalo. Kohoutci čiřikali snad z každé meze a v brambořištích i jinde pomáhaly skromné koroptvičky sbírat hmyz a semínka plevelů, věrny své rodné hroudě. Přišly však jiné časy a krajinu změnily těžké stroje. Rozbily její terásky, políčka, meze a remízky a pozemky drobných rolníků spojily do velkých lánů, táhnoucích se za obzor. Koroptve strádaly, hynuly a nakonec z většiny míst zmizely. Přestaly se lovit a zákon je pojmenoval „ohrožené“. Tak se staly chráněným druhem, který potřebuje naši pomoc.

koroptev polní - (c) Ivan Mikšík

Popis

Koroptev je zavalitý pták na krátkých nožkách z řádu hrabaví s délkou těla 28-32 cm a hmotností kolem 380 g. Obličej a hrdlo má cihlově červené, tělo svrchu a zepředu světle šedé až bledě modré. Hruď jí zdobí tmavě hnědá podkovovitá skvrna (u kohoutků větší a výraznější, u samic někdy chybí – stejně jako u mláďat). Rezavohnědá skvrnitá křídla jsou krátká a zakulacená. Ocas je rovněž krátký a při letu zřetelně rezavě načervenalý. V přírodě se dožívá v průměru 2-4 roků.

Hlas

Při vyplašení vydávají koroptve rychlé opakované „čiřik-čik-čik-čiřik“. Kohoutci se při obhajování teritoria ozývají jasně odděleným a daleceznějícím „čiřik – čiřik “. Toto tzv. čiřikání koroptvích kohoutků můžeme slyšet za brzkých rán a pozdních večerů od předjaří do léta.

Čiřikání kohoutka si můžete přehrát na webu Českého rozhlasu.

Potrava

V jídelníčku koroptví najdeme převážně traviny, jetel, semena i lístky plevelů a také hmyz, který je důležitý zejména pro koroptví kuřátka. V zimě se často ukrývá potrava koroptví hluboko pod sněhem a koroptve se k ní musí obtížně prohrabávat. Pokud dojde k částečné oblevě a následnému mrznutí, vytvoří se na povrchu sněhu ledový krunýř, přes něhož se koroptve k potravě nedostanou, strádají hladem a houfně hynou.

koroptev polní - (c) Ivan Mikšík

Pohyb

Jde původně o ptáka krátkostébelných stepí, který svůj život tráví výhradně na zemi. Létá jen při potřebě překonání větších vzdáleností (většinou max. stovky metrů) a při vyplašení. Let je krátký, přímý, nízký a hlučný. Střídá se při něm rychlé mávání křídel s klouzavým letem. Hejnko má tendenci odlétat společně jedním směrem. U nás je koroptev vysloveně stálá a největší přesuny od hnízdiště nepřesahují několik kilometrů.

Hnízdění

Hnízdí na zemi v polích a lukách, na mezích, stráních, na okraji polních cest a v ruderálních (zaplevelených) plochách kolem železnice. Hnízdění probíhá 1x ročně v období od konce března do června. Do stébly a listím vystlaného důlku snáší 12-20 olivově zelených nebo hnědavě zbarvených vajíček. Následná inkubace trvá 24-25 dní. Mláďata opouští hnízdo do 24 hodin po vylíhnutí (většinou do 2 hodin) a po 13-14 dnech jsou schopna létat. Rodiče s mláďaty se s oblibou vyhřívají na jarním slunci, k čemuž vyhledávají řídkou vegetaci nebo vyvýšená místa v lučních a polních porostech. Koroptve dospívají ve stáří 4 měsíců.

Chování

Koroptví kohoutek žije s jednou slepičkou ve věrném svazku a společně se starají o svá mláďata. V případě potřeby dokáže sameček samičku při výchově mláďat plně nahradit. Každý pár má vymezeno své teritorium, které kohoutek urputně brání od období tzv. rozštipování hejnek (přelom února a března) až do léta. Začátkem podzimu jsou již vytvořena hejnka (většinou 5-20 jedinců), která spolu přečkávají zimu až do předjaří. Hejnka jsou tvořena rodiči, mláďaty a popř. i nespárovanými jedinci a páry bez mláďat. Chladné noci přečkává hejnko na chráněném místě, kde se koroptve přitulí k sobě v takzvaných dýchánkách. Zahrabávají se i do sněhu a často se sněhem nechají zcela zavát. Koroptev polní je velmi ostražitý pták, jehož není vždy jednoduché spatřit. Když cítí nebezpečí, znehybní nebo rychle odběhne do úkrytu, popř. hlasitě poodletí.

koroptev polní - (c) Ivan Mikšík

Výskyt v ČR

Celoročně v nížinách, pahorkatinách a vrchovinách v podmínkách tzv. kulturní stepi (otevřená zemědělská krajina se střídáním polí, polních cest, mezí a remízků), na loukách a pastvinách vč. vysoko položených horských luk, na okrajích lidských sídel (ruderální plochy a plochy určené pro výstavbu) a na ostatních velkých travnatých plochách (letiště). Vzhledem k nadmořské výšce byl její výskyt u nás zaznamenán nejvýše na Šumavě a v Krkonoších kolem 1000 m n.m. a v Jeseníkách na vrcholu Vysoké Hole v nadmořské výšce 1464 m (Čapek 1995). Hnízdění je známo dokonce z Petrových kamenů ve výšce 1438 m n.m. (Bureš, Václavíková 1996).

Výskyt ve světě

Je rozšířena ve více poddruzích v Evropě (na severu až po střední Skandinávii) a v západní i střední Asii. Historicky se rozšířila ze středoasijských krátkostébelných stepí na odlesněná území, kde člověk začal zemědělsky hospodařit. Uměle byla vysazena např. v Severní Americe a na Novém Zélandě. V původním středoasijském areálu rozšíření se s koroptví můžeme setkat až ve výšce kolem 2000 m n.m. Rozhodně tedy nejde o nížinný druh, jak je někdy zmiňováno.

Stav populace

Současná česká (přesněji česká, moravská a slezská) koroptví populace je roztříštěná, nestabilní, na početním minimu (pod 1,3 % historicky doložitelného maxima), a tedy kriticky ohrožená. V některých místech, zejména v důsledku dostatečné potravní nabídky, úkrytů a bezpečných míst k hnízdění, ale často hlavně díky obětavé práci myslivců, mají místní populace mírně rostoucí tendenci. Na větší rozloze české kulturní stepi jsou však takové podmínky, že koroptve jen těžko přežívají. Druh je izolován v místních populacích, v nichž nejsou na zimu vytvořena početně silná a vitální hejnka. Při horším průběhu zimy jsou pak ztráty způsobené hladem a predátory katastrofální.

graf - dnes přežívá zlomek koroptví populace

Zdroj: NSK, 2007

Příčiny ohrožení v ČR (a dalších zemí EU)

Koroptev polní je ohrožena působením řady faktorů, které ve svém důsledku vedou zejména k nedostatečné potravní nabídce během roku, ztrátě úkrytů a bezpečných míst k hnízdění. Počátek katastrofálního vývoje spadá do 50. let 20. století, kdy nastupuje éra průmyslového zemědělství a s ní spojené scelování drobných políček, rozorání mezí, používání pesticidů, přehnojování půdy a vysoušení krajiny. Stav české krajiny se navzdory optimistickým očekáváním ze začátku 90. let příliš nezlepšil ani v době tržního hospodářství. Velké komerční stavby a dálnice ničí tradiční krajinný ráz naší země, zabírají ohromné rozlohy zemědělské půdy a tvoří migrační bariéry a pasti pro zvířata. Přehled hlavních příčin, které vedly k dnešnímu zoufalému stavu koroptví populace a nadále ohrožují její existenci, je uveden níže. Důležité je si uvědomit, že účinek působení těchto faktorů se často sčítá nebo dokonce násobí.

Faktory ohrožující populaci koroptve polní (Perdix perdix)

  • struktura krajiny (rozlehlé lány orné půdy a absence mezí i polních cest, chybějící živé ploty, křoviny a remízky)
  • způsob obhospodařování (sečení pícnin v období rozmnožování, nesprávný pohyb žacích strojů, rozorávání strnišť před zimou)
  • používání chemie (umělá hnojiva v nesprávném množství a pesticidy)
  • urbanizace krajiny (dopravní, obchodní, průmyslové aj. stavby – zabírání a fragmentace volné krajiny)
  • druh a intenzita predace (nekontrolovatelně přemnožení predátoři nižšího řádu, přemnožená divoká prasata, toulavé kočky a nehlídaní psi)
  • průběh počasí během roku (vlhkost a chlad v období vyvádění mláďat, v zimním období potrava pod ledovou krustou)
  • další vlivy: rušení při hnízdění a během zimy, aj.

Dnešní stav ochrany a podpory

Koroptev polní patří podle zákona č. 114/1992 Sb. (v platném znění) a prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb. mezi zvláště chráněné živočichy zařazené do kategorie ohrožených druhů. Ministerstvo zemědělství poskytuje příspěvky na vypouštění nakoupených nebo odchovaných jedinců koroptve polní, na jejich komorování přes zimu a na pořízení nebo výrobu i umístění nových přenosných přístřešků pro koroptve. Další podpora ministerstva spočívá v příspěvcích na nepřímá opatření pro drobnou zvěř.

Naděje pro koroptev

O tom, že si koroptev nejen zaslouží naši pozornost, ale má také smysl podporovat zvyšování jejích stavů, pojednává následující stručný výčet důvodů.

  • Záchrana koroptve je naše etická povinnost, protože člověk by měl napravovat své chyby a umožňovat zvířatům žít ve společně obývané krajině.
  • Koroptví populace je kriticky ohrožená a bez naší podpory je její budoucnost nejistá.
  • Protože koroptev bývala nejpočetnější lovnou zvěří, máme o ní přesné archivní údaje od poloviny 19. století.
  • Vytváření příznivých podmínek pro koroptev polní vede k ekologicky stabilní a zdravé kulturní krajině, kterou potřebuje i člověk a jiné druhy živočichů (deštníkový efekt).
  • Koroptev je poměrně nenáročná, dobře se rozmnožuje a především díky myslivcům máme četné zkušenosti s jejím chovem, vypouštěním, komorováním a ochranou v přirozeném prostředí.
  • Koroptví kuřátka se nechají snadno adoptovat svobodným kohoutkem (tzv. celibátník), celým párem nebo dokonce kvočnou.
  • O koroptve se dá dobře pečovat ve volné přírodě, neboť mají malá teritoria a příliš se nevzdalují od místa, kde se narodily (nebo byly vypuštěny).
  • Koroptve významně pomáhají zemědělcům omezovat škodlivý hmyz. Zajímavost: Údajně jde o jediného predátora mandelinky bramborové.

LITERATURA:

Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR 1985-1989 (K. Šťastný, V. Bejček, K. Hudec, 1997)
Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR 2001 – 2003 (K. Šťastný, V. Bejček, K. Hudec, 2006)
Atlas zimního rozšíření ptáků v ČR 1982-1985 (V. Bejček, K. Šťastný, K. Hudec, 1995)
Encyklopedie myslivosti (J. Červený a kol., 2004)
Kapesní atlas chráněných a ohrožených živočichů (P. Pecina, ilustrace A. Čepická, 1987)
Kapesní atlas – Ptáci (J. Nicolai, D. Singer, K. Wothe, 1984, překlad 2002)
Koroptev polní – pozorování v letech 2000-2004 (NSK, 2007)
Průvodce přírodou – Stopy (M. Bouchner, ilustrace M. Váňa, 1997)
Fauna ČR: Ptáci. Díl 2/I (K. Hudec, K. Šťastný a kol., ilustrace D. Bárta, 2005)
Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého Východu (K. Mullarney, L. Svensson, D. Zetterström, P. J. Grant, 1999, překlad 2004)
Z ptačí říše (J. Spirhanzl Duriš, ilustrace K. Hísek, aktualizace M. Nevrlý, 1987)
Zvířata celého světa: Bažanti a ostatní hrabaví (J. Felix, ilustrace D. Černá, 1980)

Více informací najdete  na stránkách     http://www.koroptvicky.cz/

Zdroj: Konopářský svaz České republiky

www.konopi.info