Konopářský svaz České republiky
Technické konopí jako alternativa pro český venkov

PODPORY ZEMĚDĚLSTVÍ MAJÍ STOUPNOUT

20/03/07

Podpory zemědělství mají stoupnout Zemědělci by měli letos získat více peněz. Podpory, směřující do tohoto resortu by se měly podle ministerstva zemědělství zvýšit proti minulému roku zhruba o čtyři miliardy a dosáhnout přes 36 miliard korun. Stoupnou především přímé platby. Další zdroje přinese také nový Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. Na společnou zemědělskou politiku, […]

Podpory zemědělství mají stoupnout

Jizerské hory

Zemědělci by měli letos získat více peněz. Podpory, směřující do tohoto resortu by se měly podle ministerstva zemědělství zvýšit proti minulému roku zhruba o čtyři miliardy a dosáhnout přes 36 miliard korun. Stoupnou především přímé platby. Další zdroje přinese také nový Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova.
Na společnou zemědělskou politiku, tedy na přímé platby, horizontální plán rozvoje venkova, EAFRD a společnou organizaci trhu, má letos ministerstvo zemědělství vyčleněno ze svého rozpočtu asi 32 miliardy korun. Čeští farmáři se dočkají maximálního možného dorovnání přímých plateb z EU. Ty by měly činit 40procent výše proti tomu, co obdrží zemědělci ve starých členských zemích. Stát tyto dotace dorovná na 70 procent. Celkem by tak mělo jít asi o 19 miliard korun proti 16,3 miliardy pro letošní rok. Z EAFRD bude včetně národního spolufinancování k dispozici zhruba 10,8 miliardy. Tyto peníze se budou čerpat v rámci Programu rozvoje venkova z fondu EAFRD
Národní dotace by pak mohly činit kolem 1,8 miliardy korun. Proti minulému roku tak zřejmě klesnou. Vloni představovaly podle ministerstva zemědělství zhruba 2,2 miliardy korun a pro letošní rok úřad počítal s pouhou 1,4 miliardy korun. Zemědělský výbor ale doporučil ministerstvu ještě o 460 milionů korun posílit dotace poskytované podle zákona o zemědělství, které MZe původně zkrátilo.
Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby celkový objem podpor do zemědělství po vstupu do unie sice stále roste, ale snižuje se zemědělská produkce. Farmáři se tak postupně dostávají do totální závislosti na dotacích. „Proto je třeba mít výrobu na takové úrovni, aby se závislost na dotacích utlumila,“ míní. Jednou z cest je podle něj využití zemědělské produkce pro nepotravinářské účely, například pro výrobu energie. „ČR však v tomto směru zaostává,“ řekl.
Předseda Asociace soukromého zemědělství (ASZ) Stanislav Němec uvedl, že není podstatné, jestli půjde do zemědělství o půl miliardy korun více či méně. „Zemědělec by měl fungovat bez toho, že by byl závislý na nějakých milodarech. Pokud nějaké peníze mají přijít, ať jsou jako platba za to, co poskytuje společnosti,“ prohlásil Němec s tím, že v českém zemědělství je třeba udělat podnikatelskou i komoditní změnu struktury.
Předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský však upozornil, že peníze směřující z unie do českého zemědělství nejsou podpory. „Jde o kompenzační platby za zvýšené náklady stanovené evropskými předpisy, které jsou podstatně přísnější než ve světě, a kompenzace za regulované ceny, které Evropská unie ve své podstatě snižuje proti stávající úrovni,“ řekl. Podle něj stávající kompenzační platby jsou na hektar zhruba o 7000 korun nižší, než je průměr EU a s tím se musí zemědělci vypořádávat. Vzestup kompenzací tak jen zmenší nerovnoměrné zatížení českých zemědělců vůči evropským. „Jestliže bereme v úvahu, že přímé platby v roce 2006 byly v přepočtu proti platbám, které mají být na plné úrovni, o deset miliard korun nižší. Pokud dochází k jejich nárůstu, tak tyto kompenzační platby budou o osm miliard nižší, než jsou v evropské patnáctce. Takže ještě jsme hluboce za tím, co EU vyplácí svým zemědělcům. A naši prvovýrobci se s tím musí vypořádávat,“ konstatoval Jirovský. Kompenzační platby se podle něj používají řešení zpřísněných požadavků agroenvi, které ČR převzala při vstupu do EU, a které zatěžují české zemědělce řadou neproduktivních výdajů.
Mluvčí MZe Táňa Králová připomněla, že nový Program rozvoje venkova navazuje na Operační program zemědělství a HRDP, které sloužily k čerpání evropských fondů v letech 2004 až 2006. „Vloni se uskutečnilo pět kol vyhodnocování žádostí v tomto programu. V osmém až 12.kole bylo přijato 1518 žádostí o podporu z tohoto programu v celkové výši téměř čtyři miliardy korun. Z toho bylo odsouhlaseno 990 projektů za celkem 2,5 miliardy korun,“ upřesnil mluvčí Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF) Vilém Frček. Podle ministerstva zemědělství podpory z těchto programů poplynou ještě i letos. Celkem jde asi o 3,5 miliardy korun.
Pro žadatele, kteří se budou ucházet o finanční podporu na své projekty z nového EAFRD připravilo MZe podle své mluvčí výrazné zjednodušení. Pro předkladatele malých projektů do jednoho milionu korun je určitě dobrou zprávou novinka, že se u nich nebude vyžadovat výpočet finančního zdraví ani ekonomické životaschopnosti projektu. Díky tomu, že jejich žádost bude jednodušší, zrychlí se i administrace na SZIF. Podle předpokladu budou projekty do jednoho milionu korun v rámci PRV tvořit zhruba třetinu z projektů předkládaných na osu I, která je zaměřená na zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví, a kolem 40 procent u osy III pro podporu kvality života na venkově.
U tzv. středně velkých projektů, finančně vymezených od jednoho do pěti milionů korun, se bude nadále počítat finanční zdraví žadatele, které bude základním kritériem přijatelnosti projektu. Těchto středně velkých projektů by u osy I i III měla být zhruba polovina ze všech předkládaných projektů.
Asi pětinové zastoupení by podle předpokladů měly mít u obou os tzv. velké projekty, to znamená nad pět milionů korun. Základním kritériem přijatelnosti projektu bude opět finanční zdraví. Navíc bude muset žadatel o podporu prokazovat ekonomickou životaschopnost zamýšlené investice.
Všichni žadatelé jistě ocení, že ve srovnání s dosavadním operačním programem Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství se výrazně ztenčí seznam dokumentů, které bude potřeba předložit k žádosti o dotaci na opatření z PRV. Počítá se totiž s využitím existujících registrů. Například u malého projektu bude místo současných dvaceti příloh potřeba dodat pouze čtyři, u projektů nad jeden milion korun ještě navíc podklady pro výpočet finančního zdraví a u velkých projektů podklady k ekonomické životaschopnosti projektu. Případné další přílohy bude nutné doložit tehdy, pokud budou sloužit pro vyhodnocení projektů prostřednictvím výběrových kritérií, která navrhne národní monitorovací výbor. Jeho složení a statut již byly schváleny.
Frček připomněl, že během února a března se chystá také zahájení vydávání rozhodnutí na vybraná opatření v rámci agroenvironmentálních opatření AEO. V dubnu předpokládáme start administrace EAFRD. Bližší informace by měly být známy koncem ledna. V květnu bude SZIF tak jako každý rok o podporu SAPS a Top-Up a také žádosti o dotace na hospodaření v méně příznivých oblastech LFA. „Termín přijímání žádostí o dotaci ze závazků v rámci horizontálního plánu rozvoje venkova HRDP bude ještě určen legislativou,“ doplnil Frček.

Zdroj: www.agroweb.cz

Leden 2007