Konopářský svaz České republiky
Technické konopí jako alternativa pro český venkov

SPÍCÍ OBR, KONOPÍ

11/10/06

  http://www.drogy.net/clanek/spici-obr-konopi_2006_10_06.html?E4SID=31ac3433557c539d784c753054559d9f

CONTENT

aby clear neodskocil az pod menu


Spící obr, konopí

(nový) 06.10.2006 09:00

Zdroj:biz | 6.10.2006 | rubrika: Story – Spící obr, konopí | strana: 36 | autor: Robert Klos

Má řadu přezdívek. Spící obr, živoucí ropa. Latinsky Cannabis sativa, česky konopí seté. Uplynulý rok byl pro konopí v Česku zlomový, s nadsázkou se dá mluvit o raketovém startu. Přesto tuzemské firmy využívají jen malou část toho, co by mohly zpracovávat, vyrábět a prodávat.

Trh s konopím nedosahuje zatím ani zdaleka miliardových obratů. Točí se v něm desítky milionů, možná stovky milionů korun. Je ale zajímavé sledovat dynamiku a plány firem, které s myšlenkou zpracovávat konopí koketují.
Od loňska se v Česku ztrojnásobilo množství polí, na nichž zemědělci konopí pěstují. Některé firmy produkující výrobky z konopí hlásí až stoprocentní nárůsty tržeb. Pravda, jiným obchodům, například s konopným textilem, se zrovna nedaří. Ale i kdyby tato surovina uměla jen polovinu z toho, co její zastánci tvrdí, stojí za pozornost.
Technické konopí přestává doplácet na svou nevlastní sestru – konopí indické, které se nesmí pěstovat kvůli obsahu omamné látky THC. Rostliny "technické" tuto látku prakticky neobsahují. Odrůdy, s nimiž průmysl pracuje, mají hranici 0,3 % THC, což je množství, které by nerozesmálo ani po vykouření celé rostliny i s kořeny.

Konopný dům, konopné auto
Stejně jako vstávají z popela nová pole osetá konopím, objevují se firmy, které vyrostly z živnostenského podnikání.
Václav Říha strávil více než rok ježděním po světě, kde zkoumal, jak úspěšně nastartovat "konopnou firmu". Patří mu jeden ze tří evropských prototypů – speciálních sklízecích strojů na konopí, který půjčuje na sklizně do Německa, Rakouska či Francie. Samozřejmě zajišťuje sklizeň i domácím pěstitelům. Konopí má totiž silná vlákna ve stvolech a běžné sklízecí stroje na polích selhávají. Loni Říha investoval zhruba pět milionů korun do vzniku společnosti Hemp Production CZ.
Její hlavní činností je prodej konopného zboží prostřednictvím internetu, přičemž naprostá většina pochází od německého výrobce Hanf & Natur, s nímž má Hemp Production CZ smlouvu. Konopné pečivo, pivo, čokoláda, pražená semínka, olej, čaje. Ale v poslední době investuje také do vlastních výrobků. "Máme výhradní domácí subdodavatele, vyrábějí pro nás například těstoviny nebo konopný chleba," říká Říha. Tyto "vlastní" produkty zatím tvoří jen jedno procento z nabízeného zboží.
Firmu, která existuje sotva rok, čeká lámání chleba během vánočních svátků. V té době prodávají obchodníci nejvíce a ukáže se, zda konopný obchod zákazníky osloví. Navíc už bude možné říct, jak po prvním roce dopadlo hospodaření.
Delší tradici má firma Canabia, která vznikla na základech developerské společnosti AV Kontakt. Předseda představenstva Jaroslav Skoumal se začal zajímat o konopný byznys a během roku 2002 přehodil výhybku podnikání. Místo nemovitostí začal jeho podnik pěstovat konopí. Vyplatilo se, pod novým jménem dosahuje milionových tržeb.
"Tehdy jsme zahájili útlum všech aktivit, které nesouvisely s konopím – nemovitosti, finance a podobně. To znamenalo, že paradoxně počet zaměstnanců klesl na čtyři osoby a tržby byly získávány výhradně zpeněžováním předchozích aktivit," vzpomíná Skoumal.
Konopný trh skomíral, jen pár jednotlivců, průmyslová výroba skoro žádná. Firma investovala do výzkumu a do vývoje se zaměřením na energetické využití konopí. Získala spolupracovníky a investory a po třech letech dala peníze do pěstování konopí na zhruba 120 hektarech. "Od té doby se začínají poprvé objevovat tržby za prodané zboží – konopné vlákno a pazdeří, ale samozřejmě nestačí ani na pokrytí režijních nákladů společnosti, nutných pro další rozvoj. Přesto jsme se přesvědčili, že umíme konopí jak vypěstovat, tak zpracovat a že o výrobky z něj začíná být zájem i na trhu," dodává Jaroslav Skoumal. Canabia odstartovala Projekt konopí, který nyní zahrnuje téměř tisíc hektarů pěstebních ploch.
Společnost dokončuje tírnu (provoz, kde se drtí a rozvolňuje suchý konopný stonek. Z něj se odděluje vlákno a dřevitý odpad, dřevitá dužina, tzv. pazdeří), aby podpořila svůj hlavní výrobní program, a to vlákennou produkci. Vlákno odebírají hlavně Olšanské papírny, pouze malá část je pěstována na semeno pro výrobu oleje a jako osivo. Staví se i peletovací linka (na výrobu pelet, tedy slisovaných válečků určených pro vytápění). Oddělené pazdeří v surové podobě nebo ve formě pelet hodlá Canabia distribuovat jako palivo do elektráren, výtopen a kotlů nebo jako podestýlku pro domácí zvířata a dobytek.
A to je jenom začátek toho, co se v Česku děje. Ve fázi testování je pokusná výroba cementopazdeřových desek pro vnější zateplení objektů. Konopné pazdeří neboli dřevnaté úlomky stonku se uplatní jako izolant nebo jako surovina do omítek a podlah, na výrobu panelů, tvárnic, cihel atd. Už se hlásí první výrobci, kteří mají zájem vyrábět takový stavební materiál.
Důležitým odbytištěm může být automobilový průmysl. Společnost Borgers na Rokycansku vyrobila pokusně několik výlisků z konopného vlákna pro využití do interiéru aut. Nicméně v praxi se tyto produkty moc neuplatňují – Škoda Auto v současnosti žádné konopné výrobky nenakupuje, kolínská automobilka TPCA sama konopí nepoužívá, ale ani nezjišťuje, jestli její dodavatelé tuto surovinu používají.

Co přijde po naftě?
Nejjednodušší je konopí vypěstovat, těžší sklidit a zpracovat. Na co se má případný investor připravit?
Český konopářský svaz, který prosazuje konopí jako surovinu budoucnosti, si nechal vypracovat odhady rentability pro pěstitele. Z nich vyplývá, že největší náklady jsou na sklizeň (přes pět tisíc korun na hektar). Do osetí a přípravy půdy musí pěstitel investovat odhadem sedm tisíc korun na hektar. Odhadovaný výnos je osm tun.
Předpokládané náklady na zpracování konopí v tírně se pohybují kolem 700 korun za tunu, přičemž je možné získat až 250 kilogramů vlákna a 750 kilogramů pazdeří. Současná prodejní cena vlákna je jedenáct korun za kilogram, pazdeří 1,50 Kč za kilogram. Takže tržby činí kolem čtyř tisíc korun.
Hrubý zisk podnikatele-začátečníka je 1 355 korun na tunu, z čehož ale musí zaplatit náklady na pořízení tírny, mechanizace a ostatní provozní náklady. Ovšem z rostlin získává i semínka, přičemž průměrný výnos z hektaru je 700 kilogramů. Při výkupní ceně 18 korun za kilogram je předpokládaný zisk 12 600 korun. Na zisku se odrazí dotace ministerstva zemědělství. "Je důležité, aby se pěstovalo, zpracovávalo a vyrábělo pokud možno v okruhu maximálně 70 až 100 kilometrů a aby se využila veškerá konopná surovina," říká předsedkyně konopářského svazu Marie Široká.
Na tuzemském trhu se už objevily brikety slisované z konopného pazdeří, jejichž výhřevnost je vysoká a popel, který z nich zůstane, se dá použít jako hnojivo.
Nemluvě o trhu s pohonnými látkami. Olej z konopného semínka může posloužit jako motorové palivo, což ostatně dokázal už Ford, jehož auta před érou naft y jezdila na konopné palivo.

Ušetřit na pesticidech
Výčet výhod podnikání na konopném trhu lze začít konstatováním, že podnikatel ušetří za reklamu a lobbystické služby. Může se opřít o řadu ekologických organizací, které se snaží propagovat konopí mezi veřejností a navíc obcházejí ministerstva, tlačí na dotování pěstitelů a na snížení daní pro konopnou energii. Loni ministerstvo zemědělství podpořilo pěstitele více než čtyřmi tisíci korunami na hektar. Do karet hraje i to, že mezi určitou skupinou mladých je konopí populární. Může být symbolem nonkonformity a ta něco stojí. Proč za "symbol revolty" neutratit o pár desetikorun víc než za konvenční zboží. Další výhoda je ta, že lidé, kteří začali s konopím podnikat, zatím nemusejí čelit velkému tlaku konkurence. Kosmetické firmy jsou všehovšudy tři, z toho dvě mají omezený sortiment. Do oblečení se nikdo moc nehrne, protože riziko neúspěchu je velké; regály zaplavuje levné bavlněné zboží z Asie. Potraviny si tuzemské firmy teprve oťukávají, konopná energetika je pole neorané (nebo jen lehce kypřené). Pěstitelé ušetří na hnojivech i pesticidech, protože konopí neklade zvláštní nároky na půdu, díky hlubokým kořenům brání erozi, může růst na jednom místě řadu let, aniž by půdu vyčerpalo. Zatímco bavlna potřebuje velké množství pesticidů (přes polovinu všech spotřebovaných pesticidů skončí právě na polích s bavlnou), konopí se plevelům ubrání přirozeně. Rychle roste a škodlivá konkurence se v těsném porostu udusí.

Byrokracie?
Zkuste Slovensko Dlouhá desetiletí, kdy konopí kvůli předsudkům mizelo z polí, nechala na oboru šrámy. Pokrok v pěstování a zpracování rostliny zamrzl a čeští průkopníci museli nakupovat staré stroje a opravovat je, nebo půjčovat techniku v cizině. Složitou mechaniku potřebuje jak sklízení, tak zpracování. Například nové speciální kombajny přijdou na zhruba sedm milionů korun, starší mechanika je levnější. Tlak vyvíjejí konkurenční a zavedené obory. Příkladem může být souboj konopí versus bavlna a len. "Do oblečení se nikdo nehrne, protože to válcuje svým textilem Čína. Přesto uvažujeme o dovozu konopného oblečení z ciziny, už máme něco rozjednáno," uvedl Václav Říha z Hemp Production CZ. Společnost Hemp Dog, český obchodní řetězec s konopným oblečením, zřejmě na východní konkurenci doplatila. Počet jejich provozoven se snížil na polovinu, její značka není zdaleka tak nápadná, jako na přelomu tisíciletí. Nejen tlak konvenčních oborů, ale i byrokracie může znepříjemnit život. I když konopí seté obsahuje nepatrné množství psychoaktivní látky THC, hlídá jeho pěstování zákon. Ten zakazuje pěstování odrůd s vyšším obsahem THC a dává pěstitelům ohlašovací povinnost. Jestliže zaseli na ploše větší než 100 metrů čtverečních, musejí úřadům sdělit, co zaseli, na jaké výměře a musejí se připravit na kontroly. I po sklizni chtějí celníci vědět, kolik se sklidilo stonků, kolik semene a co se stalo se zbytkem. Zatímco Marie Široká považuje zákon za přísný a naznačuje, že by mohl tolerovat až jedno procento obsahu THC, Martin Ruman ze sdružení Konopa upozorňuje, že v některých okolních zemích je hůř. "Jsou to mírná opatření, běžná i v dalších zemích Evropské unie. Velký problém mají na Slovensku, kde je povinnost žádat o povolení, přičemž pěstitele hlídá ministerstvo zdravotnictví. Je třeba absolvovat kurzy práce s psychotropními látkami. U nás máme pouze oznamovací povinnost. Zvyšuje to sice náročnost byrokratickou, ale nijak extrémně. Pokud se někdo rozhodne pěstovat konopí, pak ho toto neodradí," míní Ruman. Kruh se uzavírá. V Česku se kdysi pěstovalo konopí až na 10 tisících hektarech, nyní jsme na desetině, ale zdá se, že není špatné oprášit staré knihy a recepty. Konopný byznys zdaleka nevynáší tak, jak by mohl. Je na startovní čáře, a kdo využije absence konkurentů, může do budoucna hodně vydělat.

Přečteno 83x

Konopářský svaz ČR 11. 10. 2006