Konopářský svaz České republiky
Technické konopí jako alternativa pro český venkov

Pěstování konopí archiv rok 1952

28/08/05

1. Požadavky konopí na klima, půdu a předplodinu Zdroj: Metoděj Poliščuk, Antonín Hadinec

1. Požadavky konopí na klima, půdu a předplodinu

Hlavními předpoklady dobrých výnosů konopí je vhodnost klimaticko-půdních podmínek, dobrá odrůda a správná agrotechnika. Pokud se týče požadavků konopí na polohu, klima a půdu, je třeba zdůraznit, že tato rostlina, jako rostlina teplomilná, se nejlépe daří na jihu naší republiky, tj. především na jižním Slovensku a jižní Moravě. V těchto podmínkách poskytuje nejvyšší výnosy jak vlákna, tak i semene. Pěstuje-li se jen na vlákno,daří se konopí i v jiných oblastech, zejména ve všech nižších polohách. Velmi vhodné jsou pro konopí oblasti, kde v prvním období jeho vývoje jsou častější teplé deště a parné počasí. Deště, které přicházejí v době květu, působí velmi nepříznivě na opylování a výnos semen. Kultura konopí nesnáší prudši větry. Z toho důvodu se velmi dobře daří na místech níže položených, v údolich řek, mezi kopci, budovami atd. Při pěstování konopí na semeno jsou však pozemky mezi budovami naprosto nevhodné, poněvadž shromažďují mnoho ptactva poškozujícího porosty, v době zrání semen.

Nejvhodnější pro konopí jsou půdy bohaté živinami, které jsou v dobrém fysikálním stavu. Mohou to být jak půdy minerální, tak i kulturní rašelinné, za předpokladu, že jsou racionálně zpracovávány a pohnojeny. Prakticky jsou nejvhodnéjší pro konopí nejúrodnější půdy. Spodní voda půd, na kterých má být pěstováno konopí, nesmí být výše než 100-80 cm pod povrchem země. Konopí nesnáší půdy kyselé. Dává nejlepší výsledky na půdách neutrálních až slabě zásaditých (pH 7-7,6). Nevhodné pro konopí jsou půdy horské, mělké, kamenité, dále půdy vysloveně písčité, vysychavé, vápenité nebo velmi ulehlé jílovité a všechny půdy studené, jako těžké hlíny atd. Pokud se týče vhodnosti půd pro jednotlivé typy konopí, je třeba poznamenat, že čím je rostlina větší a má delší vegetační dobu, je náročnějši na klima a půdu a vyžaduje intensivnějšího hnojení. Na půdách slabších se může konopí vydařit jen za předpokladu silnějšího hnojení, a to chlévskou mrvou.
Nejvhodnějšími předplodinami pro konopí jsou rostliny, která zanechávají půdu čistou, v dobrém fysikálním stavu a pokud možno dobře zásobenou živinami, zvlášté dusíkem. Z těchto důvodú jsou dobrými předplodinami pro konopí okopaniny (cukrovka, brambory, zelenina), dále tabák, kukuřice, paprika a rostliny motýlokvěté, především hrách, vojtěška, jetel a fazole. Konopí může být pěstováno po několik let na témž místě a dává dobré výnosy za předpokladu, že pozemek není zamořen škůdci a chorobami. Konopí samo je velmi dobrou předplodinou pro nejnáročnější zemědélské kultury. Na půdách rašelinných se po konopí doporučuje založit umělé louky.

2. Hnojení konopí

Základním hnojivem pod konopí má být chlévská mrva, obsahující všechny hlavní živiny (především dusík), užitečné bakterie a humus, ovlivňující zralost a kulturu půdy. Pod konopí je nejlepší hnůj koňský, poněvadž se rychle rozkládá. Z toho důvodu se často míchá hnůj koňský s hnojem zvířat jiných. Pod konopí se dává asi 30–40 t hnoje na 1 ha. Nejlépe je zaorat hnůj ještě na podzim, a to alespoň měsíc před zamrznutím půdy, aby se mohl před zimou částečné rozložit.Mělčí zaorání hnoje je lepší než zaorání hluboké.
Kompost je také velmi dobrým hnojivem pod konopí a může být dán na jaře před výsevem konopí.Konopí může být zdárně pěstováno i po hnojivech zelených,obzvláště s příměsí chlévské mrvy. Hnojení konopí se musí v každém případě provádět více méně individuálně, podle předplodiny, zásob přijatelných živin v půdě,typu pěstovaného konopí, celkového množství a hodnoty hnojiv, která jsou k disposici.

3. Příprava půdy

Nehledě na to, že konopí má silně vyvinuté kořeny, je velmi náročné na přípravu půdy. V krajích s nejvyspělejším konopářstvím se příprava půdy pod konopí provádí daleko pečlivěji než pro všechny jiné zemědělské plodiny. Konopí vyžaduje hlubší zkypření půdy, vysokou kulturu půdy a dostatečné zásobení vodou. Nedbalost v přípravě půdy se vymstí na výnosech a nenahradí je ani sebesilnější hnojení.Podzimní orba pod konopí se provádí pokud možno do hloubky 23-30 cm. V krajích, kde se dosahuje nejvyšších výnosů konopí, se tato orba zpravidla provádí do hloubky 40 cm. Poněvadž není možné provádět tak hlubokou orbu najednou, bylo by velmi účelné provádět orbu s podrývákem, což je zvláště vhodné při zaorávání mrvy, aby se nedostala příliš hluboko. Příprava půdy je závislá na druhu půdy a předplodiny.
Na příklad po okopaninách, pod které bylo použito podrýváku, postačí normální podzimní orba. Po rostlinách motýlokvětých se příprava půdy u nás doposud začínala mělkou podmítkou se současným zavláčením a pak se provedla hluboká podzimní orba. Lepší je však použít pluhu s loupací radličkou tak, aby radlička zabírala do hloubky asi 8-10 cm a shazovala drn do brázdy vyorané hlavním pluhem. Při takové orbě vznikají nejlepší podmínky pro přehnití drnu a pro utvoření dobré půdní struktury.
Po obilninách, na příklad po pšenici, se provádí ihned po sklizni podmítka se současným zavláčením, potom ničení plevele, hluboká podzimní orba (nejlépe pluhem s loupací radličkou) se současným zaoráním chlévské mrvy. Podzimní orba se provede, jak již bylo řečeno, co nejdříve, přibližně měsíc před příchodem mrazů, a ponechá se v ostré brázdě na zimu, aby půda přijala dostatečné množství vody, dobře promrzla a získala drobtovitou strukturu.
Na půdách rašelinných se podmítka neprovádí, nýbrž jen střední hluboká orba podzimní, a půda se ponechá přes zimu v ostré brázdě. Na jaře se provede smykování, po případě vláčení, dále se půda převálí těžkým válcem, opět uvláčí, provede se výsev, a je-li potřebí, uvláčí se ještě lehkými branami, aby se semeno dostalo dokonale do půdy.
Jarní příprava půd minerálních je stejná jako u jiných zemědělských plodin. Všechny normálni práce, jaké vyžaduje racionální zpracování půdy (t. j. smykování, resp. vláčení, ničení plevele a dále kypření půdy kultivátorem nebo jen těžkými branami) se prováději včas.
Ve výjimečném případě, při pěstování konopí na niže položených slitých půdách, se může stát, že je třeba provést orbu na jaře. V tomto případě se provede mělčí orba bezprostředně před výsevem konopí.

4. Setí konopí a ošetřování porostů

U nás na Slovensku se konopí v nynější době pěstuje podle dvou způsobů. Ve východních a severních oblastech, při pěstování konopí středoruského typu, se získává současně vlákno i semeno. Sklizeň tohoto konopí se provádí na dvakrát. Rostliny poskonné se vytrhávají ihned po odkvětu a rostliny hlavaté po uzrání semen. Z takto sklizených poskonných rostlin je vlákno lepší než z rostlin hlavatých. Rostliny hlavaté, sklizené o několik týdnů později, poskytují vlákno jen na hrubší motouzy a jiné provaznické výrobky.
Jiným způsobem je pěstováno konopí na jižním a částečně i východním Slovensku. V těchto oblastech je rozšířeno konopí maďarské, které je svými vlastnostmi blízké konopí jižního typu. Toto konopí se pěstuje zvlášt; na vlákno a zvlášt; na semeno. Umožňuje to mechanizaci sklizně. Kromě toho dává tento způsob pěstování možnost dosáhnout u konopí pěstovaného výhradně na vlákno vyšší kvality vlákna. Doporučuje se pěstovat jen výnosnější konopí jižního nebo jemu podobného typu a kromě toho pěstovat zvlášť konopí na semeno a zvlášť na vlákno. Pokud by bylo možno udržet kvalitu vlákna na výši vyhovující přádelnám, dalo by se konopí pěstovat současně pro vlákno i pro semeno. Sklizeň tohoto konopí by bylo možno provádět rovněž současně, při uzrávání semen na rostlinách hlavatých. Pro tento účel by se nejlépe hodilo konopí s malými rozdíly v době zrání rostlin samčích i samičích. Takovou odrůdu zušlechťujeme a doufáme, že se nám to brzo podaří. Zde je nutno podotknout, že prozatím se u nás pěstují dva typy konopí, a to středoruské a blízké jižnímu. Dále uvádím směry pěstování konopí a množství výsevu semen. Při jednotlivých výsevních normách se rozúmí semeno normální hospodářské hodnoty, o kličivosti cca, 90-95% a čistotě 98 až 99%.
Při pěstování konopí výhradně na vlákno, což přichází v úvahu především u jižních typů konopí, musí být výsev dosti hustý, aby se získal hustší porost a tenké rostliny, které dávají větší výtěžek lepšího vlákna. Konopí jižních typů se vysévá secím strojem do řádků o vzdálenosti 15-20 cm cca 80-110 kg/ha. Konopí typu středoruského se při takovém způsobu vysévá více, a to 110-130 kg/ha. Při tom se doporučuje setba křížová, která se v praxi dobre osvědčila. SSSR byl první zemí, kde se křížové setby používalo.
Konopí pěstované jen na semeno, u něhož má stonek velmi malou cenu, se vysévá velmi řídce, aby jednotlivé rostliny měly mnoho slunce a místa, vyrostly veliké a rozvětvené a daty mnoho semene. Při takovém způsobu pěstování konopí o delších stoncích (zušlechtěné domácí kmeny, konopí maďarské a eventuálně i jižní) vyséváme asi 25-40 kg/ha do řádků 40 až 50 cm širokých. Slovenské konopi krajové může být vyséváno poněkud hustěji, a to v množstvi 40-60kg/ha, v řádcích 30 až 40 cm.
Velmi účelným může být výsev konopí na semeno jako meziplodiny v řepě, zelí atd. Při takovém způsobu pěstování se vysévají 2 kg semene na 1 ha a semeno se rozhazuje ručně. Pěstování konopí jako meziplodiny v kapustě a zeli je v některých krajích dosti rozšířené, a to hlavně pro ochranu těchto rostlin proti běláskovi zelnému.
Při pěstování konopí na vlákno i na semeno se vysévá konopí středně hustě, přibližně v množství 5-5,5 milionů kličících zrn na 1 ha. V závislosti na absolutní váze semene (t. j. na váze 1000 zrn), která u konopí přicházejícího v úvahu pro pěstování u nás je 16,5-23,5 g, by se mělo vysévat 100 až 130 kg/ha 100% klíčících semen. To znamená, že při snížené klíčivosti semen se vysévá přiměřeně více. Výsev se provádí do řádků, vzdálených od sebe 1-20 cm. Také v tomto případě se doporučuje křížová setba. Hloubka setí u konopí nesmí přesahovat 5 cm.
Doba výsevu konopí ma velký vliv na výnos ranější výsevy dávají vyšší výnosy. Konopí není příliš citlivé na menší přímrazky, ale silnější pozdní mrazíky (- 4 až – 6 C) mohou velmi uškodit. Obyčejně se konopí vysévá v době, kdy se začínají sázet brambory. Obzvláště nutný je ranější výsev konopí jižního původu, pěstovaného u nás na semeno, a to pro jeho dlouhou vegetační dobu. Výsev konopí musí být proveden velmi pečlivě, aby se všechna semena dostala dobře do půdy,jinak je zničí ptactvo, proti němuž nejsou zatím žádné ochranné prostředky. Konopí vzchází za 5-7 dní. Na půdách náchylných ke kornatění se někdy může po zasetí vytvořit škraloup, který je třeba opatrně odstranit lehkým ježkovým válcem. Při pěstování konopí v širších řádcích (asi 20 cm) by po vzejití , rostlinek byla dobrá okopávka, která se může provést strojními plečkami. Normálně se konopí vyvíjí velmi rychle, potlačuje plevel a celkem nevyžaduje žádného ošetřování.

5. Nemoci a škůdci

Při dosavadním pěstování konopí v menším rozsahu je jeho zdravotní stav velmi dobrý. Pokud je mi známo, nebylo prozatím zpozorováno značnější snížení výnosu nebo kvality konopí, způsobené nemocemi nebo škúdci. Částečnou příčinou toho je pravděpodobně dosti dobrá odolnost konopí vůči nemocem.

6.Sklizeň

Především by bylo třeba zdůraznit, že u všech lýkových přadných rostlin (lnu, konopí, ramie atd.) je kvalita vlákna nejlepší jen ve stádiu určité technické zralosti rostliny. Po této době, jestliže se rostlina nechá dále v porostu, kvalita vlákna pozvolna klesá. .Je to následkem zmenšování obsahu čisté buničiny, která ,je hlavní částí vlákna, a přibýváním dřevoviny – ligninu. Proto je vlákno rostlin poskonných, sklizených dříve, mnohem jemnější proti vláknu rostlin hlavatých, které se sklízejí později. Tato skutečnost by podporovala nejčasnější sklizeň, obzvláště u konopí pěstovaného výhradně na vlákno. Na druhou stranu však, kdybychom sklízeli konopí příliš brzy, na příklad před zakvétáním, obdrželi bychom mnohem méně vlákna, které by nadto bylo velmi slabé. Proto doba sklizně konopí má mimořádný vliv na výnos a kvalitu vlákna a ovlivňuje zpracování stonků. Sklizeň se provádí u každého způsobu pěstování konopí různě.
Sklizeň konopí pěstovaného výhradně na vlákno
Vzhledem k tomu, že jediným cílem tohoto pěstování konopí je vlákno, má se sklízet v období, kdy je v rostlině vlákna co nejvíce a je v nejlepším stavu. Mnoha pokusy s dobou sklizně jsme se přesvědčili o tom, že nejlepší dobou sklizně konopí pěstovaného na vlákno je období plného květu rostlin poskonných. Vlákno takového konopí je jemné a pevné. Poněvadž v tomto období nejsou téměř rozdíly v kvalitě vlákna rostlin poskonných a hlavatých, sklízí se všechny rostliny najednou a mechanicky. To zjednodušuje také další zpracování. Pro sklízení konopí se používá různého nářadí. Nejlepší jsou zvláštní samovazače, jaké SSSR vystavoval v roce 1948 na Zemědělské výstavě v Praze, nebo stroje pro sklizeň a současně rozprostírání konopných stánků na poli (pozn. Udaje z roku 1952). Bohužel však zatím takové stroje v republice nemáme. Konopí menší a tenké (do 2 m výšky a 2 cm průměru stonku) můžeme však sklízet příslušně upraveným obilnim samovazačem. V tomto případě je nejlépe kosit pouze na polovinu lišty. S většími poťížemi se sklízí konopí vyšší než 2 m. Pro takové konopí se často používá obyčejného žacího stroje na trávu. V nejhorším případě se konopí sklízí ručně, speciálními, silnými krátkými kosami, srpy, a konopí s obzvlášť silným stonkem i sekerami. Konopí se seče u samé země, aby nezůstávalo delší strniště, neboť by tím vzrostla ztráta vláken. V žádném případě se nedoporučuje vytrhávat konopí ručně, což se ještě i nyní provádí při zaostalém pěstování konopí. Při zmechanisování skližně konopí jednak ušetříme čas a pracovní síly a jednak získáváme stonky konopné bez kořenů (což je naprosto nutné, poněvadž se mají máčet bez kořenů). Vlákno z konopných kořenů není hodnotné a při smíchání s vláknem dobrým snižuje i jeho jakost. Kromě toho by hrudky hlíny na kořenech konopí znehodnocovaly vlákno.
Důležitou věcí při sklizni konopí je zběžné třídění stonků. To usnadňuje další zpracování stonků a získání kvalitnějšího a stejnoměrnějšího vlákna. Ťřídění se provádí podle délky, tlouštky, zralosti a rozvětvení stonků. Při pěstování konopí jak na vlákno, tak i na semeno se stonky třídí i podle pohlaví. Nemúžeme dávat dohromad stonky dlouhé s krátkými poněvadž by při zpracování vzniklo mnoho ztrát na dlouhém vlákně. Také nesmějí být pomíchány stonky tenké se silnými, neboť vyžadují odlišnou dobu máčení, jiný způsob zpracování a dávají vlákno odlišné kvality. Stonky silné se vymáčejí snadněji, lépe se zpracovávají a dávají vlákno horší, kdežto stonky tenké vyžadují delší dobu máčení a dávají vlákno lepší.Je samozřejmé, že třídění stonků při sklizni může být jen zběžné, podle výšky, hustoty a stavu porostu. To znamená, že při pěstování konopí na velkých plochách se bere zřetel na jednotlivé kousky pole a ne na jednotlivé stonky z porostu. Posekané konopí se nechá několik dnů rozprostřeno na poli pro předsušení, pak se váže provázkem nebo hrstěmi konopí do otýpek o průměru 20-25 cm a staví do panákú, aby dobře vyschlo. Velmi dlouhé konopí (2,5-3,5 m) je lépe vázat ve dvou místech.Je třeba pamatovat na to, aby se konopí v panácích nezahřálo a nezamoklo. Jestliže jsou panáky větrem povaleny, musí se ihned zase postavit.

Sklizeň konopí pěstovaného jen na semeno

Jestliže máme dostatek pracovních sil, můžeme nejdříve ručně vytrhávat rostliny poskonné po plném odkvětu a později, po uzrání semen, sklízíme i hlavaté. Tato sklizeň může být již prováděna mechanicky. Vytrhané rostliny poskonné se musí zbavit kořenú, což je možno provést sekerou ; další zpracování je stejné jako u konopí, pěstovaného výhradně na vlákno. Sklizeň rostlin hlavatých se provádí v období voskové až plné zralosti semen ve střední části délky květenství. Semena horních kvítků jsou v mléčné zralosti a zelená, stonky jsou světlejší, začínají hnědnout a lísty květenství počínají vadnout. Konopí se nesmí ponechat na poli až do úplného dozrání všech semen. V takovém případě by se mohlo mnoho nejcennějšího semene vydrolit nebo by bylo zničeno ptactvem. Sklizené semenáče konopí se musí řádně vysušit, chránit před ptactvem a později vymlátit. V praxi se používá dvou způsobů sklizně konopí pěstovaného na semeno, a to:
1. na poli se nejdříve ustřihuje květenství a dává na vůz vystlaný plachtou a později se sklízejí ostříhané stonky;
2. celé rostliny se vytrhávají ručně nebo opatrně sečou (většinou ručně). Při nedostatku pracovnich sil se sklizeň všech rostlin provádí meehanicky a najednou, v době zralosti rostlin hlavatých. Vázání a sušení se provádí jako u konopí pěstovaného jen na vlákno.

Sklizeň konopí pěstovaného na vlákno i na semeno

Provádí se obdobně jako sklizeň konopí pěstovaného výhradně na semeno, to znamená, že při dostatku pracovních sil se po odkvětu ručně vytrhávají rostliny samčí a později, po uzrání semen, se mechanicky sklízejí semenáče. Rozdíl je jen v tom, že sklizení provádíme poněkud dříve, to je v období voskové zralosti semen ve střední části délky květenství většiny rostlin. V tomto stavu zralosti konopí jsou semena dolních částí květenství úplně zralá, v horní části ještě zelená. Pamatujme na to, že mnoho semen uzraje po sklizni při sušení konopí. Posekané nebo kořenů zbavené rostliny poskonné a hlavaté se zběžně třídí, váží do otýpek a suší v panácích. Někteří pěstitelé konopí (především JZD) provádějí současně s utráváním květenství výběr podle délky květenství, jeho vzhledu i množství semen a později vysévají semena z nejlepších květenství pro další pěstování ve vlastním hospodářství. Při pěstování a sklizni konopí výhradně na semeno a také i na semeno a na vlákno je velmi důležitá ochrana semenáčů proti ptactvu. Bohužel však žádný zvlášťe účinný prostředek neexistuje. Pracuje se však na vypěstování konopí se semenem pro ptactvo méně chutným. Po dostatečném vyschnutí se konopí sváží do stodol, konopí se semenem na vozech vystlaných plachtami. Ve stodole se musí konopí odležet alespoň 5-6 týdnů, aby se semeno dobře vypotilo, bylo hodnotnější pro výsev a trvanlivější při dalším uskladňováni.

*Údaje jsou z roku 1952

Zdroj: Metoděj Poliščuk, Antonín Hadinec