Konopářský svaz České republiky
Technické konopí jako alternativa pro český venkov

Konopí pro zemědělství a průmysl v České republice

30/08/05

Ing. Václav Sladký, CSc, VÚZT Praha Ruzyně

 

Konopí pro zemědělství a průmysl v České republice


Hemp for Agriculture and Industry in Czech Republic


Ing. Václav Sladký, CSc, VÚZT Praha Ruzyně




Abstract:


Technical hemp, the old cultural crop is in two permited cultivars comming after many years oncemore on the czech fields. It can replace a part of surplus food production and give hight quality fiebre and oil for industry, scutch for litter and energy. In Czech Republic the hemp is grown only on 100 – 150 hectares and all amounts of needs in dimension 5000 – 10 000 hectares are covered by import, throught missing of mechanization and knowledge of technology and economical datas. The article gives the information about experimemts, possibility-analyses and economy of hemp growing in ČR.




Úvod:


V bývalé ČSR se ještě po II. světové válce pěstovalo konopí na více než 10 000 ha, v sedmdesátých létech přišel úplný zákaz pěstování, který byl zrušen až před šesti léty. Pokusné plochy, na kterých se ověřovaly dvě povolené odrůdy „Beniko a Uso“, nepřesáhly 150 ha, přestože se pro potřeby automobilového a papírenského a dalšího průmyslu dovážejí přírodní vlákna odpovídající odhadované výměře 5 000 až 10 000 ha. Příčin je několik: jednání s EU se týkala jen lnu, zemědělci už neznají technologii pěstování konopí včetně důležité operace rosení, nemáme vlastní speciální mechanizaci na sklizeň a následné zpracování. Dotace běžné u lnu se konopí netýkají. Dosud nebyl také přijat a uskutečněn ani jeden navrhovaný výzkumný projekt.


Konopí je vyjímečná rostlina s požadavkem minima osévané plochy, speciální mechanizace, velkou závislostí na odbytu a s ním spojenou ekonomikou. Pěstování konopí není záležitostí jednoho zemědělského podniku, ale vyžaduje nezbytně promyšlenou kooperaci pěstitelů v regionu, prvotního i koncového zpracovatele. V Evropě bývá iniciátorem poslední uživatel, např. automobilový, papírenský nebo stavební průmysl, který u svých dodavatelů objednává a často finančně i mechanizací předem zajišťuje pro sebe potřebný rozsah pěstování.


Zájem o technické konopí u nás trvá jen zásluhou činnosti zájmových organizací a několika zemědělců a  malých „kovopodniků“, snažících se realizovat funkční modely pěstebních, sklizňových a zpracovatelských linek.


Klíčová slova: technické konopí, technologie, rozsah pěstování, ekonomika




Technologie pěstování a zpracování konopí:




Technické konopí poskytuje velmi pevné vlákno, dřevité pazdeří a semeno s vysokým obsahem cenného oleje. Při výhradním pěstování na vlákno se konopí seje hustěji a sklízí už v srpnu v plném biologickém vývoji, při výhradním pěstování na semeno se seje řidčeji a sklízí až koncem září a začátkem října. Původní ruční a polomechanizované technologie založené na snopkování se dosud užívají ve východní Evropě. Západní Evropa přešla na komplexně mechanizovanou technologii, původně vyvinutou v Holandsku.




Holandská metoda:




V Holandsku vzrostla výměra pěstování konopí z několika stovek hektarů na více než 3000 ha už v roce 1994 a dále se rozšiřuje a to zásluhou firmy HEMP-FLAX v Nagele, která z konopí vyrábí vynikající papíry (např. na bankovky). K rozvoji přispěl jistý odbyt, ale i dotace, které činí z pěstování konopí pro zemědělce efektivní záležitost. Zemědělci však pouze kvalitně připraví a vyhnojí pozemky. Setí a sklizeň zajišťuje odběratel svou technikou a technologií, která se stala vzorem i pro další státy EU. Na většině ploch se konopí pěstuje a sklízí na vlákno, asi 10 až 20 % ploch na semeno s využitím upravené sklízecí mlátičky.




Holandská technologie sklizně konopí na vlákno je založena na těchto strojích:




  • Secí stroj o pracovním záběru 15 m.



  • Upravená samojízdná sklízecí řezačka, záběr 3 m, zkrácení stébla na 0,6 m, s výkonností 10 až 20 ha/den.



  • Obraceč tří řádků najednou, s výkonností až 30 ha/den.



  • Sběrací lis na obří balíky s výkonností 20 až 30 ha za den.



  • Dopravní prostředky s neseným nakládačem na balíky.



  • Tírenské zařízení v závodě na oddělení vláken a pazdeří, výkon kolem 2 t/h.




Výška strniště je 20-25 cm, obracení řádků po 3 dnech asi 14 dní, narušená stébla se rychleji rosí než len. Suché konopí se lisuje do balíků. Výkonnost linky se pohybuje od 30 do 60 ha /den – podle počtu nasazených lisů. Soustava strojů zajišťuje pěstování a sklizeň konopí na 1 000 až 1 600 ha. Technologie je podmíněna určitou koncentrací pěstování konopí v regionu (kolem 250 ha), aby se vyloučily zbytečné přejezdy. Komplexní zpracování konopí v závodě zaručuje efektivnost pro pěstitele i zpracovatele. Podle holandského vzoru se uskutečnily dílčí vývojové práce na potřebných strojích i v Česku. Sytém sklízecí řezačky byl ještě doplněn systémem několika nesených žacích lišt na traktoru, převzatý z bývalé NDR.






Orientační prognóza rozsahu pěstování konopí ČR po roce 2004




Z hlediska právních, rostlinolékařských a ochranářských předpisů nestojí rozvoji pěstování konopí u nás nic v cestě. Jediným omezením může být pouze nezájem potenciálních odběratelů, kteří v současné době využívají pro určité druhy výroby naše lněné, nebo spíše dovážené lněné a konopné vlákno a i do budoucna tento import budou nebo nebudou ochotni naším konopným vláknem nahrazovat. Rozhodování budou jistě ovlivňovat problémy technologického i ekonomického charakteru, to znamená nutnost uskutečnění určitých změn v technologii zpracování a porovnávání cen našeho konopného vlákna s vláknem lněným a cenou dovážené suroviny.




Značnou překážkou potřebného rozvoje v současné době je jednak vysoká cena osiva, jednak absence vhodné mechanizace na sklizeň a zpracování, nehledě na obecný negativní názor na konopí vůbec a již zavedený systém dodávek i ze zahraničí.




V souvislosti s „krystalizací“ názorů na využívání konopného vlákna (zejména v oblasti průmyslu,) se vytváří několik center, která by mohla zpracovávat podle posledních odhadů 7400 až 10000 tun konopného vlákna ročně, především ve formě koudele (jednotného vlákna) pro tkané i netkané materiály a kvalitní papír, případně i 2 000 až 2 600 tun dlouhého vlákna pro textilní využití, pokud se vhodné vlákno u nás podaří vyrobit. Uvedené množství konopného vlákna by mohlo nahradit asi 50 % dosud dováženého lněného vlákna. O tom svědčí tabulka T 1 uvádějící prognózu výroby a užití konopného vlákna v ČR.




Konopné pazdeří i když s předpokládanými 25 000 až 30 000 tunami za rok je sice objemově závažnější než vlákno, tolik starostí nevytváří, neboť se případně spotřebuje jako stelivo nebo palivo za slušnou cenu bez větších problémů.




T 1 Prognoza spotřeby konopných vláken a pěstebních ploch konopí v ČR po roce 2010








































































Potenciální


zpracovatel


Výrobek


Množství vlákna


(t/r)


Plochy pěstování (ha)


podle výnosu vlákna


(2,- t/ha) (1,2 t/ha)


Region pro


pěstování


Borgers, Rokycany


Interiéry aut


600 – 1000


500 až 830


Západní Čechy


Faurecia Lecotex, Tábor


Interiéry aut


300 – 500


150 až 420


Jižní Čechy


Reiter CZ Choceň


Interiéry aut


300 – 500


150 až 420


Východní Čechy


Juta,Technolen


Turnov,Olomouc


Pytlovina,lana plachty


500 – 800


250 až 670


Východní Čechy


Olšanské papírny


Cigaret. papír


3000-5000


1 500 až 4 170


Vysočina,Morava


Lenka-Kácov Přádelny


Jednotné vlákno, příze


2000-2600


1 000 až 2 170


Střední Čechy,


Morava


Plánovaný podnik


Izolační desky


2000-2600


1 000 až 2 170


Čechy,Morava


Plánovaný podnik


Náhrada azbestu


600 – 1000


500 až 830


Střední Čechy


Celkem




9 300 až


14 000


5 050 až 11 680


Česká republika






Oblasti pěstování konopí by měly být soustředěny v blízkosti zpracovatelských závodů, kterých, jak uvádí tabulka T 1 by mělo být nejméně 8. Kapacity těchto podniků budou časem upřesněny. Nejméně čtyři by mohly být zřízeny v zemědělské oblasti přímo v centru pěstování a měly by konopné, vyrosené stonky vypěstované v blízkém okolí zpracovávat na krátké vlákno – koudel a různě využitelné pazdeří.


Všechny konečné zpracovatelské závody, včetně přádelen, jsou schopny využívat jako vstupní surovinu tzv. jednotné vlákno, v podstatě koudel, představující výstupní formu vlákna za tírnou, získávaného z nakrácených stébel při sklizni podle holandské sklizňové technologie. Nové metody tzv. kotonizace upravují jednotné vlákno i do forem vhodných pro přípravu textilního vlákna. Není tudíž nezbytné sklízet stonky nákladnou technologií v původní délce snopkováním.




Předpokládaná ekonomika pěstování konopí v České republice




Ekonomika pěstování konopí je závislá především od výnosu, který by neměl klesnout pod 10 tun suchých, vyrosených stonků po hektaru (při sklizni na vlákno). Průměrné hodnoty výnosů, udávané ve SRN se pohybují kolem 6 tun/ha, což podmiňuje vysoké měrné náklady a nezbytné vysoké dotace, které v minulých létech dosahovaly až cca 600 EUR/ha. Paradoxní je, že o efektivitě pěstování konopí rozhoduje ve skutečnosti příjem za vedlejší výrobek – pazdeří, které tvoří až 80 % hmotnosti stébla a jeho odbytová cena jako baleného steliva může být až několikrát vyšší než cena jako paliva a tržba vyšší než u vlákna.


V ČR se ověřovací výnosy na pokusných polích podniku AGRITEK, s.r.o Šumperk pohybovaly kolem 12 t/ha a proto následující úvahy se opírají o realistický výnos 10 t/ha, který je dosažitelný na vhodných, řádně ošetřených a vyhnojených plochách.




Omezený a značně roztříštěný rozsah pěstování konopí v ČR neposkytl přesnější údaje o ekonomice jeho pěstování. Orientační údaje ze zahraničí poskytnuté Ing. Bednářem z VÚLV Šumperk byly doplněny o teoretickou kalkulaci výrobních nákladů podle Ing. Abrháma a Ing. Kovářové z VÚZT Praha Ruzyně, údaje o ceně konopného vlákna nakupovaného z Holandska pro výrobnu interiérů automobilů firmou Borgers, a.s., Rokycany poskytla paní Patáková z této firmy. Výpočty se v podstatě shodují s náklady Kč 2000,-/t stonků, kterých dosáhl Ing. Benedikt, pěstitel konopí na Rakovnicku na výměře cca 10 ha.




Výpočet byl proto stanoven na uvažovaný výnos 10 t/ha suchých, vyrosených stonků.




T 2 Orientační pěstebně-výrobní náklady stonků konopí v České republice










































































































UKAZATEL


JEDNOTKA


NÁKLADY


Organická hnojiva


Kč/ha


765,-


Průmyslová hnojiva a vápno


Kč/ha


2 796,-


Osivo


Kč/ha


6 600,-


Chemické přípravky


Kč/ha



Přímý materiál celkem


Kč/ha


10 161,-


Mechanizované práce, traktory, nářadí


Kč/ha


4 281,-


Ostatní variabilní náklady


Kč/ha


428,-


Variabilní náklady celkem


Kč/ha


14 872,-








Nájemné za půdu


Kč/ha


350,-


Daně


Kč/ha


410,-


Odpisy strojů


Kč/ha


1 999,-


Odpisy a opravy staveb


Kč/ha


670,-


Úroky z úvěrů


Kč/ha


600,-


Podniková režie


Kč/ha


638,-


Fixní náklady celkem


Kč/ha


4 667,-








Celkové přímé pěstebně – výrobní náklady (bez dotace)


Kč/ha


19 539,-








Výnos vyrosených stonků


t/ha


10


Potřeba lidské práce


h/ha


7,3








Náklad na jednotku výroby


Kč/t


1 954,-






Komentář k tabulce T 2 :


Při výnosu 10 t/ha činí pěstebně výrobní nálady necelé 2 000 Kč/t. Ve stejné relaci (podle zahraničních zkušeností) zůstávají i zpracovatelské náklady, také ve výši asi 2 000 Kč/t. Při předpokládaných dotacích na zemědělskou a ornou půdu (z EU a ČR) ve výši 3 300 Kč/ha se pěstebně výrobní náklady snižují na cca 16 240 Kč/ha a na 1 624 Kč/tunu.


V případě, že se pazdeří využije jako palivo (80 % výnosu) je možno počítat ještě s dotací z titulu pěstování energetických plodin (2000 Kč x 0.8) ve výši 1600 Kč/ha. Potom by se pěstebně-výrobní náklady l tuny stonků konopí snížily na 1 460,- Kč/t, což by mohlo být již podnikatelsky zajímavé z hlediska možného zisku. Ovšem, jaká je dlouhodobá jistota dotací v zemědělství ?


Přídavné dopravní náklady do tírny (min. 100,- Kč/t) a určitý nezbytný zisk a daně mohou o zvýšit uvedenou pěstitelsko – výrobní cenu., Jediný velký zpracovatelský podnik LENKA, s.r.o. v Kácově byl ochoten vykupovat dobře vyrosené konopí za cenu až do 2 000,– Kč/t, což pro zemědělský podnik by mohla být výhledově cena již celkem rentabilní, zvlášť pokud bude k dispozici levnější osivo, vhodná mechanizace na sklizeň, dostatečný rozsah pěstování pro její využití a určité dotace.




Z 10 tun vyroseného stonku konopí lze vyrobit:




2,5 tuny jednotného vlákna v hodnotě až 37 500 Kč/ha při 15 Kč/kg, ale spíš jen v hodnotě 30 000 Kč/ha při ceně 12,- Kč/kg.




Až 6,5 tuny pazdeří při ceně od 9 750 Kč/ha při 1,5 Kč/kg v hodnotě paliva až do


33 000 Kč/ha při ceně 6,- Kč/kg baleného pazdeří. 2 tuny zbývající hmoty představují určité ztráty, ale nejméně 1 tunu spalitelného materiálu v hodnotě 1 000 Kč/ha.




Závěry k  pěstování a zpracování konopí na vlákno v ČR:




Při výnosu 10 tun suchých, vyrosených stonků z hektaru budou činit pěstebně –výrobní náklady přibližně 20 000, Kč/ha a přibližně stejně tak i zpracovatelské náklady, (neboť průmyslová tírna je zařízení zatím velice nákladné). Celkem přibližně 40 000 Kč/ha, tj. 4 000 Kč/tunu. Otázkou je, zda z tohoto množství bude možno 2,5 t takto vyrobeného vlákna prodat za cenu kolem 15 000 Kč/t, jak je obvyklé v cizině, zda bude odpovídat jakostním požadavkům vzhledem k malým zkušenostem s pěstováním a zpracováním konopí


Spíše je třeba uvažovat s cenou kolem 12 000 Kč/tunu použitelného, jednotného (neuspořádaného) vlákna.




Podnik BORGES, a.s. Rokycany zatím pro výrobu interiérů pro osobní automobily dováží holandské konopné vlákno za cenu kolem 18 000 Kč/t, ale dostává nabídky z Litvy na dodávky lněného vlákna se stejnou použitelností v ceně kolem 12 000 Kč/t. Názory odborníků se shodují na tom, že cena konopného vlákna k technickému využití by měla být obdobná, tj. nižší než je cena českého lněného vlákna, která se pohybuje kolem 15 000 Kč/t.




Při ceně l2 000 Kč/t vlákna a 1 500 Kč/t pazdeří by se potom výnos 10 tun vyrosených stonků z hektaru pro pěstitele a zpracovatele zhodnotil přibližně následovně:




2,5 tuny vlákna………….….30 000,- Kč/ha


6,5 tuny pazdeří, palivo……. 9 750,- Kč/ha


1,- tuna spalitelný odpad….. 1 000,- Kč/ha


10,- tun celkem…………….40 750,- Kč/ha




Ze zhodnocení vyplývá, že bez dotace je pěstování konopí i při relativně vysokém výnosu 10 tun suchých konopných stonků z hektaru (v roce 2003 byl průměrný výnos Německu 6 t/ha) v ČR na samé hranici ztrátovosti, neboť v předchozích výpočtech nebyly uvažovány některé náklady charakteru režií (daně), některé rizikové faktory a nutnost dosažení nezbytného zisku. (Ing. Benedikt, uvádí celkovou ztrátu 30 000,- Kč v roce 2003 při 10 ha rozsahu pěstování, tj. 3 000 Kč/ha, která však byla hrazena z dotací ).


„Černého Petra“ však u konopí tak drží pazdeří, které při výhodném způsobu zpeněžení může zajistit při pěstování a zpracování konopí dostatečnou rentabilitu. Navíc jsou tu ještě možnosti v příštích létech získat dotace z rozpočtu ČR i z fondů EU, se kterými se dá počítat v přibližné výši asi 4 900 Kč/ha.








Ekonomika pěstování konopí na semeno




Pěstování konopí na semeno (sklizeň sklízecí mlátičkou v září) je dvojího druhu:


l. na uznané semeno k setí u vybraných pěstitelů, (cena až 40 Kč/kg ),


2. na zrno jako krmivo nebo k průmyslovému zpracování (cena do 20 Kč/kg).




Pro běžnou zemědělskou praxi přichází v úvahu většinou jen druhá možnost s realizační cenou 20 000 Kč/tunu konopného zrna. Uznané osivo zajišťuje pěstitelů jen výsadní prodejce Agritec, s.r.o. Šumperk. Výnosy zrna se však pohybují zpravidla v rozmezí 350 kg/ha ( v roce 2003) do 600 až 800 kg/ha (v roce 2002).


S ohledem na způsob sklizně zrna sklízecí mlátičkou, která probíhá zpravidla od poloviny září, dochází ke ztrátám na zbylých stoncích ve výši až 30%, nehledě na to, že kvalita stonků tím i vlákna je nižší než při optimální sklizni stonků na vlákno v polovině srpna. Problémy nastávají zejména se sušením stonků na řádcích po vyrosení, které se vzhledem k počasí opožďuje, což má vliv nejen na kvalitu stonků, ale i na ztráty ze zdržení následných polních prací. Stalo se, že se stonky po sklizni semene ani nestačily sklidit a musely se po rozdrcení zaorat.


Při pěstování a sklizni konopí na semeno se sice snižuje asi na polovinu náklad na osivo o cca 3 300 Kč/ha, (seje se na širší řádky), ale snižuje se i výnos stonků nižší hustotou setí a vlivem klimatických poměrů na 4 až 6 tun z hektaru. Zároveň nelze očekávat stejný výnos kvalitního vlákna za cenu kolem 15 Kč/kg. Naopak přibude náklad na kombajnovou sklizeň ve výši kolem 2 100 Kč/ha, případně i náklad na desikaci, která se osvědčila. Náklad na odvoz zrna je v daném kontextu opomenutelný, neboť se jedná o množství, které najednou snadno odveze z 10 ha jeden nákladní automobil. Náklady na následnou sklizeň stonků zůstanou asi přibližně stejné jako při sklizni na vlákno, i když se zdá, že by mohly být nižší.


Pěstebně-výrobní náklady se sníží z cca 19 500 Kč/ha o cca 3 300 Kč/ha (osivo) na cca 16 200 Kč/ha, ale zvýší o cca 2 l00 Kč/ha za kombajnovou sklizeň na cca 17 300 Kč/ha.


Při tržbě za semeno v rozsahu od 7 000 Kč/ha ( 0,35 t/ha x 20 000 Kč/t) až do 12 000 Kč/ha ( 0,6t/ha x 20 000 Kč/t) a tržbě za stonky v ceně od 6 000 Kč/ha (4t/ha x 1500 Kč/t) do 9 000 Kč/ha (6 t/ha x 1500 Kč/t) se příjem z jednoho hektaru konopí pěstovaného na semeno s doplňkovým prodejem stonků bude pohybovat v rozmezí od 13 000 Kč/ha (7 000 + 6 000 Kč) do max. možných asi 21 000 Kč/ha ( 12 000 + 9 000 Kč/ha). Předpokládá se nižší cena za stonky sklízené v září v porovnání s cenou za stonky sklízené v srpnu.


Pěstování konopí na semeno bude pro většinu podniků v ČR rizikovou záležitostí z pěstebního i ekonomického hlediska a bude tudíž omezeno jen na jižnější oblasti zaručující vysoký výnos semene a dostatečně vhodné podmínky pro sklizeň stonků v požadované kvalitě i v září. Lepší finanční situace bude při pěstování semene jako osiva.




Možnosti zlepšení ekonomického efektu pěstování konopí




Při sklizni konopí na vlákno v době jeho největšího biologického vývinu (polovina srpna) je možné oddělit vrcholovou část stonků samostatným sklízečem nebo první lištou sklízeče stonků se soustavou žacích lišt zvlášť do vedle jedoucího vozu a zpeněžit ji podstatně výhodněji v průmyslu léčivých rostlin nebo nápojů.


Pro výrobu netkaných textilií používaných v automobilovém průmyslu a pro papírenský průmysl bude možno snížit zpracovatelské náklady použitím jednodušších a levnějších separátorů vláken a pazdeří, než jsou nákladné běžné tírenské stroje nezbytné pro přípravu vlákna pro textilní výrobu. Vyvíjí a zkouší se funkční model separátoru z Jihočeských strojíren, České Budějovice – Homole podle konstrukce Hévra a Benedikta. Toto zařízení by mělo pracovat v mobilním provedení přímo u pěstitelů stejně jako baličky pazdeří pro podestýlku domácích zvířat. Bylo by tak možno lépe využít volných objektů na zemědělských závodech s nižšími odpisovými sazbami přímo u skladů pěstitelů, snížit dopravní náklady, zvýšit zaměstnanost na venkově a realizovat přidanou hodnotu.


Hlavním ekonomickým faktorem je však zajištění vysokého výnosu stonků přes 10 tun suchých, vyrosených stonků z hektaru výběrem nejvhodnějších pozemků, intenzifikací pěstování, dostatečným hnojením, případně závlahami (i např.hnojivovým stabilizovaným fugátem z bioplynových stanic) a použitím kvalitního, případně i nově vyšlechtěného a levnějšího osiva v ČR). Také by se měla řešit dnešní vysoká cena osiva.


V oblasti sklizňové techniky dojde určitě ke dokončení vývoje sklizňových strojů, a to s vlastnostmi, které v prvé řadě zajistí pokládat nakrácené stonky konopí v optimálním stavu pro rosení, sušení, obracení a sběr. Zda jednou bude požadováno i dlouhé, rovnané konopné vlákno je otázka. Kdyby k tomu došlo, muselo by dojít k vývoji nového, speciálního sklizňového stroje (snopkovače) a navazující technologie zpracování, která by se mohla v některých případech přenést z pole „pod střechu“. To by umožnilo zpracovat stonky v tírně na cennější „dlouhé“ vlákno požadované pro textilní zpracování. Také lze očekávat, že biologicko-chemický výzkum přispěje ke zlepšení a urychlení procesu rosení stonků. Potřebné akce se neobejdou bez některého způsobu finanční pomoci v rámci grantů a strukturálních fondů s ohledem na současnou finanční nedostatečnost zemědělských podniků.


Dostane-li pěstování v ČR zelenou, což záleží nejen od politické vůle vlády (MZe, MMR a MPO), ale hlavně od trvalého zájmu potenciálních odběratelů, může konopí hrát časem významnou roli v oblasti náhrady nadbytečné výroby potravin na zemědělské půdě, rozvoje zaměstnanosti na venkově, v průmyslu a energetice i v oblasti výzkumu a vývoje. Tomuto vývoji a výzkumu by mohly pomoci určité dotace z rozpočtu ČR a i od Evropské Unie v rámci mezinárodní spolupráce.




Řádově se může v České republice jednat o výměru (ale dobré) zemědělské půdy v rozsahu od 5 000 až do 10 000 ha, na kterých by se konopí mohlo pěstovat..






Lit.: Kovářová a kol.: Ekonomika pěstování a využití nepotravinářských plodin. VÚZT 5/2002.


Bednář M.: Perspektiva lýkových vláken v ČR. Seminář MPO Trutnov 2003.


Sladký: Konopí, šance pro zemědělství a průmysl. ÚZPI 1/2004.








Porost konopí „BENIKO“ v okolí Telče, pěstitelka Kudrnáčová


































Upravená sklízecí řezačka KEMPER pro sklizeň konopí na délku 0,6m dle VÚZT Praha Ruzyně a ZD Žichlínek











Traktor upravený na sklizeň vysokého konopí se čtyřmi nesenými žacími lištami.


Autor: Dr. Ing. Jürgen Paulitz, Drážďany. Realizace HD Unhošť.







Česká „farmářská“ tírna vyroseného konopí systém „ BENEDIKT-HÉVR“


Strojírny Homole u Českých Budějovic, farma Chlum u Rakovníka.













Německá „farmářská“ tírna konopí – Lichtentanne.


Dipl.Ing. Ch. Förster, AKE-INNOTECH.