Konopářský svaz České republiky
Technické konopí jako alternativa pro český venkov

A zase o konopí a nejen o něm :-)

28/08/05

Otazníky kolem „ekomódy" – Oblečení z přírodních, nebo z umělých vláken?






Otazníky kolem „ekomódy“ – Oblečení z přírodních, nebo z umělých vláken?   Tisk  E-mail 









Odpověď na tuto otázku může být určována vkusem, módou, funkcí oblečení, zdravotními kritérii. Málokdo ale uvažuje o tom, jaký dopad na životní prostředí má výroba oděvů a jejich likvidace poté, co toto oblečení odložíme. Přitom rozhodně nejde o okrajový problém

Naprostá většina textilu na našem trhu je dovážená, a to především ze zemí třetího světa. Nejen levné zboží na tržnicích, ale i značkové výrobky prestižních světových oděvních firem jsou vyráběny ve třetím světě, což má značné důsledky sociální (absence sociálních a zdravotních standardů při výrobě, běžné využití dětské práce atd.) a ekologické (zatížení životního prostředí dopravou z jiných kontinentů).


Oděvy jsou jedním z nejtypičtějších příkladů výrobků, které jsou v konzumní společnosti vyhazovány mnohem dříve, než skutečně přestanou být funkční.


Život jako v bavlnce


Bavlna se dnes pěstuje na 5 % orné půdy světa, především v obrovských monokulturách. Bavlna půdu velmi vyčerpává, a tak její pěstování vyžaduje mimořádně velké množství hnojiva. Kromě toho je konvenční pěstování bavlny provázeno použitím vysoce jedovatých pesticidů a prostředků na likvidaci listů. Stále více výrobců v USA a Číně navíc pěstuje geneticky modifikovanou bavlnu. Největším problémem je ovšem enormní náročnost na vodu. Na vypěstování jednoho kilogramu vlákna bavlny je potřeba průměrně 8000 litrů vody. Přitom se bavlna pěstuje v oblastech, kde voda ze srážek nestačí a 60 % všech bavlníkových polí je uměle zavlažováno. Zavlažování rozsáhlých bavlníkových plantáží ve střední Asii se stalo jednou z hlavních příčin vysychání Aralského jezera a ekologické katastrofy s tím spojené. Produkce bavlny v Uzbekistánu, po USA druhém největším exportéru bavlny na světě, dnes v důsledku nedostatku vody prudce klesá. Nedostatek vody ve střední Asii výrazně zhoršuje vztahy mezi státy v tomto regionu a je možné, že v následujících desetiletích zde vypukne válka o vodu.


Plusy a mínusy biobavlny


Pěstování biobavlny není stoprocentně ideálním řešením. Oproti konvenční produkci bavlny má biobavlna řadu výhod: je odolnější vůči škůdcům a nemocem a při jejím pěstování se nepoužívají škodlivé pesticidy, řada negativ ale zůstává: bioprodukce neřeší otázku mimořádné náročnosti bavlny na vodu. Vlákno biobavlny má odlišnou kvalitu, vykazuje menší přírůstek a je slabší. Produkce biobavlny je proto finančně náročnější a výsledné výrobky jsou
výrazně dražší než běžné bavlněné zboží. Ve světě sice existují obchody specializované na prodej textilu z biobavlny, ale toto zboží je tak drahé, že si je i v západní Evropě mohou dovolit koupit jen finančně dobře situovaní lidé, zatímco pro běžnou rodinu s malými dětmi – byť i ekologicky smýšlející – je výraznější využití tohoto zboží finančně neúnosné.


Rostlina se špatnou pověstí


Konopí má proti bavlně několik velmi podstatných předností: produkce konopí je třikrát výnosnější, konopí není náročné na kvalitu půdy, potřebuje výrazně méně hnojení a při pěstování není nutné používat pesticidy. Jeho kořeny rostou poměrně rychle (1 cm/den), čehož se využívalo při zúrodňování blátivé půdy. Konopí vykazuje i silné protierozivní účinky a má schopnost během několika sezón vyčistit kontaminovanou půdu. Stonky se poté dají použít na výrobu lepenky, papíru, izolace, polymerů apod.


Konopné vlákno má řadu specifik. Je dlouhé přes 4 metry, přičemž je nepoměrně pevnější (asi 8x) a trvanlivější (asi 4x) než vlákno bavlny, jejíž vlákno je dlouhé pouhé 2 cm. Ze skupiny lýkových vláken je konopné vlákno nejjemnější a nejměkčí na omak. Běžné směsové konopné tkaniny zadrží až 95 % UV záření , 100% konopné plátno zadrží 100 % UV záření. Ostatní textilie tkané s běžnými surovinami jako je len, bavlna apod. zadrží 30-60%.


Konopí se využívá hlavně k výrobě tkanin, které jsou vystaveny účinku povětrnostních vlivů a vody (krycí plachty, stanové dílce, provazy, lana apod.), méně – ač neprávem – se uplatňuje v oděvním průmyslu. Z dlouhých pružných vláken konopí je možné utkat také látku tenčí a přitom pevnější než z bavlny. Navíc tkaniny z konopí mají přirozený lesk, jsou teplejší a více vstřebávají vodu. Jsou tak vhodné pro výrobu ručníků, plen a oblečení pro kojence. Z konopných tkanin se vyrábí i obuv.
Přestože kvalita konopných látek je nepochybná a pěstování konopí je mnohem šetrnější k životnímu prostředí než produkce bavlny, širšímu využití konopí brání fakt, že může být zneužitelné na výrobu marihuany. Proto v řadě zemí platí zákaz pěstování konopí. V USA je to již od roku 1937, např. v Německu byl zákaz prosazen v roce 1981. Narkotickou látku THC obsahují v různém množství všechny odrůdy konopí setého, ale odrůda pěstovaná na technické účely má této látky nejnižší množství a pro výrobu marihuany se obvykle nevyužívá. U nás pěstování konopí setého pro technické účely podléhá registraci a přísné kontrole (včetně měření obsahu THC v rostlinách). Je velmi žádoucí, aby se pěstování konopí setého znovu ve větší míře prosadilo, neboť tato rostlina je odborníky vnímána jako biosurovina budoucnosti.


Opomíjený len


Ještě před několika desetiletími byla pole skromného, modře kvetoucího lnu typickou součástí české podhorské krajiny. Dnes už je pěstování lnu u nás vzácností a zkrachovaly i četné podniky, které se zpracováním lnu zabývaly. Len zůstává charakteristickou textilní plodinou spíše už jen v Pobaltí a ve východní Evropě. Je nenáročný na živiny a nemusí být proto přihnojován dusíkatými hnojivy. Pěstování lnu tak přispívá k ozdravování krajiny.


Umělá vlákna


Ve srovnání s bavlnou je výroba syntetických vláken méně náročná na vodu: např. na výrobu 1 kg polyakrylového vlákna je potřeba 210 litrů vody. Na druhou stranu je výroba syntetických vláken náročnější na energii (v případě polyesteru je spotřeba energie dvojnásobná oproti výrobě bavlněné textilie, v případě polyakrylu dokonce trojnásobná).


Představa, že by se mohl oděvní průmysl vrátit k použití výhradně přírodních vláken, je iluzorní. Dokonce i organizace Greenpeace s odvoláním na časopis Öko-Test uznává, že v mnoha oblastech nemohou přírodní vlákna představovat alternativu např. k polyesteru. Je proto důležité věnovat pozornost i tomu, jak výrobu umělých vláken učinit co nejšetrnější k životnímu prostředí. Této otázce se dnes věnuje řada výzkumných ústavů.


Oblečení jako odpad


Existuje několik možností využití vyřazeného obnošeného oblečení: znovupoužití, recyklace materiálu, tzv. sekundární využití (rozcupovaný textil jako izolace, na polstrování apod.)


V polovině devadesátých let bylo v Německu jen 37 % obnošeného textilu znovu využito formou daru, prodeje nebo výměny, zatímco 63 % textilu skončilo v komunálním odpadu.


Znovupoužití, ať už nekomerční (prostřednictvím charitativních organizací) nebo komerční (formou second-handů), je variantou příznivou k životnímu prostředí, ale
ani toto řešení není zcela ideální. Doprava textilu často na velké vzdálenosti (do jiných zemí) zatěžuje životní prostředí produkcí skleníkových plynů a vyčerpáváním neobnovitelných zásob ropy.


Recyklovat lze jak materiály z přírodních vláken, tak z umělých. Staré oděvy z polyesteru, polyamidu, polypropylenu apod. lze přeměnit na granulát, z nějž je možné vyrobit buď znovu vlákno, nebo jiné plastové výrobky. Recyklace textilu je tedy možná, ovšem velmi obtížná vzhledem k tomu, že se vlákna většinou používají ve směsích. V případě některých druhů vláken je recyklace také velmi náročná na energii a použité chemikálie. V České republice ale recyklace textilu téměř nefunguje.


Základním problémem z hlediska životního prostředí tedy není v prvé řadě dilema mezi vlákny přírodními a umělými, ale nutnost zastavit nesmyslné plýtvání textilem v důsledku neustále se střídajících mód. Pokud by lidé oblečení nosili skutečně tak dlouho, dokud je funkční, znamenalo by to pro životní prostředí výraznou úlevu.


Jitka Komendová


Více informací viz: Liesenhoff, N. M.: Kleidung kontra Umwelt (http://uni.liesenhoff.de/uni-do/hanf.pdf) www.konopa.cz www.greenpeace-magazin.de (č.3/2004) www.foster-natur.de


Vyšlo v Ekologický listech č.6 červen 2005 str.2 a 3