Konopářský svaz České republiky
Technické konopí jako alternativa pro český venkov

Biolíh pomůže regionům

29/07/05

„Je sice již pět minut po dvanácté, ale pokud se vláda probudí a urychleně schválí program týkající se výroby biopaliv, může udržet zaměstnanost v regionech, využije se až 150 tisíc hektarů zemědělské půdy, které produkční kvóty jinak vyčlení z hospodaření a citelně se pomůže ekologii země.

Biolíh pomůže regionům

„Je sice již pět minut po dvanácté, ale pokud se vláda probudí a urychleně schválí program týkající se výroby biopaliv, může udržet zaměstnanost v regionech, využije se až 150 tisíc hektarů zemědělské půdy, které produkční kvóty jinak vyčlení z hospodaření a citelně se pomůže ekologii země. Tak ve stručnosti shrnula přednosti výroby biopaliv Ing. Hana Hricová, ředitelka RAK JK, když zahajovala seminář k využití a výrobě biolihu.

Seminář se uskutečnil na podnět Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Jihočeského kraje při Regionální agrární komoře Jihočeského kraje (RAK JK) a za podpory regionálních zastupitelských orgánů. Hricová uvedla, že v kraji je připravena kapacita na zpracování pšenice a výrobu biolihu v Býšově u Týna nad Vltavou. Dokud ale nepadnou příslušná rozhodnutí, je vše na mrtvém bodě. Přitom podle směrnic Evropské unie mají do roku 2010 činit biopaliva 5,75 procenta energetického obsahu pohonných hmot uváděných na trh, což je v případě bionafty asi 6,5 % a v případě biolihu až devět procent objemových.
V Býšově, jihočeském zemědělském lihovaru, by se měla postavit kapacita na výrobu 600 tisíc hektolitrů lihu za rok. „Denně se počítá se spotřebou 500 tun pšenice a výrobou 150 až 180 tun výpalků pro krmivářské účely,“ uvedl Václav Šitner, lihovarnický expert. Předpokládá se s využitím až 50 tisíc hektarů půdy pro výsev pšenice k výrobě biolihu.

Pro snížení přebytků
„O výrobu biolihu máme velký zájem,“ uvedl na semináři Jiří Netík, krajský radní z Českých Budějovic, který má ve svém referátu zemědělství a rozvoj venkova. Pominuly by tak problémy s možným nadbytkem obilí,“ dodal. V zemi je totiž roční přebytek obilí zhruba 600 tisíc tun, vloni to byl dokonce dvojnásobek tohoto množství, ale šlo o výjimečnou úrodu.
Podle Milana Pavlíčka, prezidenta Českomoravské šlechtitelské a semenářské asociace, se z množství přebytku obilí dají vyrobit dva miliony hektolitrů lihu, který by se mohl přidávat do benzínu. Tato pšenice by se pěstovala na 140 tisících hektarech. Samozřejmě, to je údaj pouze za biolíh. Pro výrobu bionafty je potřeba řepka olejná, a to může být při výrobě zhruba 150 000 t metylesteru řepkového oleje dalších asi 140 000 ha. Přesně o to jde společně zemědělcům, petrolejářům a mělo by jít i celé společnosti. Biopaliva jednak sníží závislost země na dovozech ropy a díky nižšímu procentu spalin pozitivně ovlivní životní prostředí.

Brazílie průkopníkem
S biopalivy je nejdále Brazílie. Tam se přimíchává do benzínu 22 až 25 % lihu, přičemž přesné procento každoročně stanoví vyhláška vlády. „Na výrobu biopaliv se Brazílie zaměřila již v sedmdesátých letech a dnes je největším producentem i spotřebitelem biolihu,“ uvedla Jana Nagyová z Dopravní fakulty Univerzity Pardubice, která se jako odbornice účastní mnoha důležitých světových jednání o biopalivech. „Volný trh v případě biopaliv je pouhou fikcí a nikde na světě neexistuje, není možné produkci biolihu aplikovat bez státní podpory,“ dodala. Způsob, jakou formu podpory zvolit (např. investiční dotace na výstavbu výrobních jednotek, daňové úlevy, povinnost přidávat biopaliva) si podle Nagyové musí rozhodnout každá země samostatně.
Dnes je boom biolihu jak v Severní Americe, tak i v Jižní Americe, v Evropě, Asii a v současné době se připojuje Jižní Afrika. Každá země dotuje výrobu biopaliv odlišně a také biolíh přimíchává do benzínu v různém procentuálním zastoupení. Zatímco v Brazílii jeho podíl tvoří v benzínu až 25 % z rafinérií (individuální prodejci někdy zvyšují tento podíl až na 30 %), v Asii jsou to jen tři procenta a Evropská unie má zájem o přimíchávání biolihu do úrovně pěti procent.
V Brazílii jsou také nejdál v daňových úlevách pro auta jezdících na takzvaný gasohol (biolíh s benzinem) i na čistý líh. A Brazílie dosahuje také nejnižší náklady na výrobu biolihu. Zatímco tam činí náklady na jeden hektolitr biolihu 12,58 dolarů, v USA je to dvakrát tolik a v Evropské unii dokonce 55 až 59 dolarů. Co do úrovně nákladů se Brazílii blíží Indie, Pakistán a Thajsko.

Nepotravinářské využití půdy
Jestliže chce Evropská unie dál omezovat dotace na produkci potravin, může její zemědělství zachránit nepotravinářské využití půdy, a to biopaliva slibují. Navíc růst cen ropy, který zřejmě neustane, je dalším důvodem pro jejich produkci.
Podle Ivana Ottise z Asociace palivářů ČR je ve společnosti Česká rafinérská k 1. lednu 2007 nastaven program pro příjem biosložek do paliva. „Očekáváme, že poroste spotřební daň, a tím i cena na pumpách,“ uvedl. Pokud jde o biolíh, je podle něj nutné, aby došlo k dělbě zisku mezi rafinérií, lihovarem a zemědělci, to může dát impuls pro rychlé rozeběhnutí tohoto programu. Pro petrolejáře to znamená v první fázi růst investic. Česká rafinérská již investovala 400 milionů korun na tyto účely, ale měly by se jí vrátit.

Z výroby lihu i výpalky ke krmení
Nyní je ale nutné nastavit potřebné mantinely, aby zemědělci mohli vyčlenit plochy pro pšenici k nepotravinářskému využití. Je to plodina , která je z hlediska obsahu škrobu nejvhodnější a vyřeší se i její přebytky. Obsahuje 59 až 72 % škrobu v sušině. Z obilovin nejméně škrobu má oves.
Pro zajímavost – například kukuřice má v sušině 65 až 75 procent škrobu , rýže 70 až 80 % a brambory jen 17 až 24 %,“ uvedl Milan Pavlíček. Dodal, že na výrobu jednoho litru bioetanolu je potřeba asi 2,65 kilogramů pšenice. Z tohoto množství se během zpracování získá 0,85 kg výpalků, které jsou vynikající přísadou do krmiv. V hrubém přepočtu lze ze 600 tisíc tun obilí (zmiňovaný přebytek) získat přes 200 tisíc tun bioetanolu a více než 160 tisíc tun výpalků. V Americe tuna výpalků stojí 80 až 100 dolarů, což je v přepočtu kolem dvou tisíc korun.

Nerozhodnost vlády se nevyplácí
Tyto zajímavé údaje zazněly na semináři k biopalivům. Účastníci se na semináři shodli na tom, že výroba biopaliv by měla být jednou z priorit této vlády. V sousedním Německu, v jeho východní části již tři obří provozy stojí a hrozí, že Evropská unie při zamýšlené harmonizaci výroby biopaliv může nastavit stop stav dalším kapacitám a lihovar v Býšově by se mohl stát pomníkem nerozhodnosti českého státu v otázce biopaliv.
Pro ministerstvo zemědělství je podle Pavla Kováře z tiskového oddělení prioritou, aby se program biopaliv dokončil. Jednak je Česko vázáno předpisy EU o přimíchávání biosložky do benzinů, jednak jde také o využití části orné půdy k pěstování obilí pro produkci bioetanolu.



Autor: Eugenie Línková     Zdroj: Zemědělec