Konopářský svaz České republiky
Technické konopí jako alternativa pro český venkov

Vysočina může za čas patřit konopí

09/09/04

Mladá fronta DNES – TOMÁŠ BLAŽEK

Vysočina může za čas patřit konopí


Zemědělství

Experimentátoři oseli první pokusná políčka konopí setého, ale překážek je mnoho

Vysočina – Nedaleko Telče roste na poli konopí. Skandál. Přičinliví sousedi nelenili a přivolali policii: tady se konopí pěstovat nebude!
Kriminalisté neprodleně dorazili na místo. Ale ouha, ukázalo se, že na políčku roste sice konopí, jenže nikoli indické, ale seté. Což je bylina, kterou stát povoluje pěstovat, protože neobsahuje drogu THC. Prostě – není to marihuana, ale rostlina se širokým využitím v průmyslu a energetice. Kouřit se dá jako jakékoli seno, ale nemá omamné účinky. Její kouření je tedy asi podobně efektní jako nasávání dýmu z trávy ostřice. Kriminalisté odjeli s prázdnou.
Políčko s konopím tedy nezlikvidovalo protidrogové komando, ale zato jej plundrovali kolemjdoucí, lační marihuany. Cedule s nápisy marně upozorňovaly, že takřka třímetrové rostliny kýženou drogu neobsahují.
Konopí to nebude mít na Vysočině asi ještě dlouho jednoduché.
Přesto se majitelce pokusného políčka poblíž Kostelní Myslové Jaromíře Kudrnáčové podařilo většinu úrody zachránit. Zatím ji má ve stodole. „Vysočina potřebuje osvětu. Pokračujeme dál, nedáme se odradit,“ říká pěstitelka.
Je jednou z hrstky průkopníků, kteří na Vysočině ve zlatý grál jménem technické konopí uvěřili. Na konci cesty však pro ni paradoxně není samo konopí. Je pragmatička: konopí je pro ni prostředkem, o němž věří, že může vrátit život venkovské architektuře; vrátit totiž lidi na venkov.
Není sama. Příznivci setého konopí jsou přesvědčeni, že Vysočina je pro jeho pěstování zvláště vhodná nejen nadmořskou výškou, ale paradoxně i skladbou zdejší zemědělské produkce. Mohlo by tady totiž nahradit brambory.
Krajský úřad sice zatím pěstování konopí finančně nepodporuje, ale chystá se k tomu v příštích letech. „Počítáme s tím, protože na Vysočině bude postupně stále silněji vyvstávat problém s alternativním využitím zemědělské půdy, jíž je tu 77 procent zorněno. To je šílené: tenhle poměr je v unii kolem 55 procent,“ říká Pavel Hájek z odboru životního prostředí krajského úřadu.

Brambory? Konopí!

Vysočina je v posledních desetiletích tradiční bramborářskou oblastí, ale podle Hájka se pěstováním brambor už neuživí. Německo, Holandsko, Dánsko… ti všichni vyrábí brambory laciněji než čeští zemědělci. „Mají vysoké výnosy, zavlažují, takže naše zemědělce převálcují cenami. Budeme tu potřebovat alternativní plodiny,“ míní Hájek.
Konopí se na Vysočině daří dobře, i když zde tato jednoletá bylina nedorůstá sedmimetrové výše, jako v teplejších krajinách. Není náročná na hnojení, nemá škůdce, z půdy prý odstraňuje plevel a na jednom místě se může pěstovat i více než deset let.
Problém konopí není s jeho vypěstováním, ale se sklizní a se zpracováním. Jaké jsou důvody? Sklízecí stroje jsou drahé, malí pěstitelé na ně nemají peníze. A zatím na Vysočině není žádný závod, který by technické konopí zpracovával.
Nejbližší tírna konopí je v Kácově ve středních Čechách, asi sto kilometrů od pomyslného středu Vysočiny. To je příliš daleko. Pěstitelé konopí mají spočítáno, že jak je tírna dále než osmdesát kilometrů od místa sklizně, není to už rentabilní. Proto se sdružili v nadačním fondu Via Spiralae, jehož cílem je sehnat peníze na stroje a na technologické linky, které by konopí uměly zpracovat.
Na celé Vysočině by takových tíren mělo vzniknout podle představ nadace asi deset. To je téměř megalomanská představa – jedna tírna by totiž měla stát třiatřicet milionů korun. Kdo je zaplatí? „Bude to reálné, když nám někdo přispěje. Sami stávající zemědělci do toho asi nepůjdou, tak žádáme o peníze z různých evropských fondů. Obeslali jsme je a uvidíme,“ řekl Tomáš Pivnička z nadace Via Spiralae.
Nadace sdružuje jiné nadace a sdružení: Konopa, CZ Biom, Dům U Michala…, a kolem se pohybuje i řada dalších fanoušků pěstování ekologicky „lehkého“ konopí.
Jednou z nich je ekoložka Jana Kotoučková z Cejle. Je majitelkou pole, které pronajímá. Tak se do projektu zapojila. Konopí zasadila na pozemku, který byl bývalým staveništěm. Věří, že tím zabije dvě mouchy jednou ranou: konopí zkypří a zúrodní půdu a zároveň malé políčko poslouží k pozorování, jak vlastně rostlina v podmínkách Vysočiny poroste. „V minulosti se tady vláknitým rostlinám dařilo. Z konopí bude větší užitek než z pšenice, kterou je třeba hrozně moc opečovávat a nejsou tu na ni podmínky. Navíc se nehodí na svažité terény, kdežto konopí by vadit neměly,“ říká paní Kotoučková.

Rostlina pro všechno

O pěstování konopí v minulosti na Vysočině se mnoho neví, zato se ví, že tady bylo velmi rozšířeno pěstování lnu. Nejvíc zřejmě v 18. a 19.století, kdy díky textilnímu průmyslu například Jihlava patřila k vyhlášeným soukenickým městům. „Lnářství začalo upadat až po první světové válce zároveň s krachem textilních továren za hospodářské krize,“ říká historik Zdeněk Jaroš.
Konopí sice není blankytně kvetoucí len, ale jeho zastánci jsou přesvědčeni, že jej může svým významem dokonce předčít.
Seje se v dubnu a sklízí počátkem srpna. Při zpracování rostlin se pak oddělí vlákno a pazdeří. Vlákno se používá nejen k výrobě textilu, ale dají se z něj lisovat desky, dokonce i části automobilů. Pazdeří – dřevitou vnitřní část stonku – lze využít jako ekologické a výhřevné palivo, na výrobu dehtu, či papíru. Zpracovat se dají také olejnatá semena. Konopí jsou dva základní druhy. Známější je díky obsahu THC konopí indické, jehož volné pěstování je v tuzemsku zakázáno. Jako technická rostlina s minimálním obsahem drogy se pěstuje speciální odrůda konopí setého. Kdo jej chce pěstovat, musí přesto výměru osetých pozemků předem nahlásit úřadům.
Ne všichni vidí budoucnost konopí na Vysočině růžově. Jedním z nich je provozovatel kácovské tírny konopí (mimochodem: tírna se jmenuje Lenka – podle lnu) Zdeněk Kapic. „Zpracování je zajištěno, odbyt by byl, ale pěstování je problém. Není potřebná technika a speciální stroj se na obhospodaření pěti hektarů nikomu nechce kupovat,“ říká pan Kapic. Pokud tedy konopí dobude Vysočinu, tak podle něj spíše díky velkým ekonomicky silným farmám než přičiněním malých pěstitelů. „V nejbližší době budoucnost konopí na Vysočině dobře nevidím,“ míní Kapic.
Tak prozatím na Vysočině zůstává konopí na padesáti arech porůznu roztroušených pokusných políček spíš ozvláštněním tradiční zemědělské kultury. Tomáš Pivnička z nadace s mystickým názvem Via Spiralae shrnuje: „Snad se to nějak vyvine, je to reálné. Zkrátka věříme.“

Zařazeno v Články z tisku